Toho dne

Příběh německého vojáka v ruském zajetí

Kapitoly z knihy na tomto webu:

Večeře Páně 24. prosince 1945
Trny a růže V lazaretu
Zákon a trest Výslech

V knize o vlastním osudu v poválečné době vzpomíná spisovatel, za války voják wehrmachtu, ve dvanácti krátkých povídkách na čas svého ruského zajetí. V předmluvě vypráví o utrpení v zajateckém lágru způsobeném nikoli Rusy, ale "vlastními": čerstvě převlečeným německým "antifašistou". V doslovu líčí vzpomínku z dětství na pocit vlastní viny, když se neodvážil zastat těch, na kterých bylo pácháno bezpráví - židovských spolužáků. Přiznává: "Kdo chtěl, ten věděl." Těžká doba válečná a poválečná ale přece jen ukázala, že existuje světlo naděje pomáhající přežít: laskavý soucitný pohled, tajně podstrčená kůrka chleba nebo jablko, podaná ruka a vědomí, že druhý není nepřítel a že si člověk může zachovat lidskost i tváří v tvář těm, kteří ublížili.

Autor: Detlev Cramer

Související texty k tématu:

Povídky, příběhy:
- Kup si los (kniha příběhů Briana Cavanaugha)
- Povídky z verandy (Phillip Gulley)
- Pěstování kořenů Za co se vlastně máme modlit?
- Vše má svůj pravý čas Prosté úvahy o tom, jak dobře žít
- Beletrie a povídky na tomto webu

Krize, utrpení:

Dětem se předává neuvěřitelná nepravda Dětem vyrůstajícím v našem rozvinutém světě se předává neuvěřitelná nepravda - říká se jim, že většina lidí má naději prožít život až do konce bez utrpení, bez bolesti, bez temnoty.
Stopy v písku Jedné noci se mi zdál sen. Kráčela jsem po pobřeží se svým Pánem. Na temném nebi se promítaly obrazy z mého života. Životní příběh provázely dvoje stopy v písku...
Utrpení, krize - základní pohled Neplýtvejme příliš slovy o utrpení. Nevíme totiž co to utrpení je. Když jsem je doopravdy poznal já, dokázal jsem jenom plakat.
Další texty k tématu: krize, utrpení