Uprostřed všedního dne hledíme na Vzkříšeného (Mt 28,7)

Setkání se vzkříšeným

z knihy Tajemství velikonoční radosti , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

2. neděle velikonoční

V Markově a Matoušově evangeliu vyzývá anděl ženy, aby řekly učedníkům: "Byl vzkříšen z mrtvých, jde před vámi do Galileje, tam ho spatříte" (Mt 28,7). Učedníci se měli znovu vrátit domů do Galileje. Nesetkají se s Pánem ve svatém městě, nýbrž tam, kde jsou doma, tam, kde žijí a pracují, uprostřed svého všedního dne. Galilea byla zemí, kde společně žili židé a pohané. Je tedy představitelkou "smíšeného národa", směsi, z jaké se skládá i náš život. Náš život je Galilea. V nás bydlí, vzájemně promícháni, židé i pohané. V nás je vedle sebe Boží blízkost i Boží dálka, víra a nevěra, láska a nenávist, pohyb a strnulost, světlo a temnota. I my bydlíme společně s lidmi, kteří hledají Boha a s těmi, kteří se o něho nestarají, s lidmi, které milujeme, a s jinými, s nimiž těžko vycházíme.

Uprostřed naší promíchané Galileje spatříme Vzkříšeného. Tak nám to anděl přislíbil. Anděl se obrací k našim očím: jimi uvidíme Vzkříšeného. Nejde především o naslouchání, ale o pozorování. Potřebujeme nové oči, abychom Vzkříšeného rozeznali uprostřed svého života. Uvidíme ho při pohledu na lidskou tvář, na níž bolest ustupuje radosti, na které se rozsvěcuje naděje a důvěra. Vzkříšeného uvidíme při sledování, jak lidé řeší konflikty, jak se uvolňuje atmosféra při rozhovoru, jak se spolu lidé smiřují.

Vzkříšení se tedy chce zviditelnit, i když je evangelisté popisují jako něco neviditelného, nepozorovatelného. Vzkříšení uvidíme, jestliže budeme bdělýma očima pozorovat jarní rozkvétající přírodu. Ne nadarmo opěvují různé velikonoční písně se vzkříšením i rozkvět všeho stvoření. Básník Friedrich Spee říká:

"Zelená se celý svět, aleluja, aleluja,
stromy jsou již samý květ, aleluja, aleluja.
Slunce v ústrety všem září, aleluja, aleluja,
dotýká se našich tváří, aleluja, aleluja."

Na Vzkříšeného hledíme v květu, který právě pučí, v zelenající se trávě, v pestrosti jarní louky a zřetelně poznáváme, že je život silnější než smrt. Ne nadarmo je jaro spojováno také s láskou. Jejím měsícem je květen. Když rozkvétá příroda, když se ptáčkové párují a během svých námluv zpívají nejkrásnější písně, probouzí se i v lidech touha po lásce, která vše očarovává.

Podívej se dnes pozorně kolem sebe na pučící přírodu a rozeznáš v ní sílu vzkříšení! Pohleď na lásku, která rozkvétá i ve Tvém životě! Vzkříšený předešel i Tebe. Už je v Tvém životě, v Tvé Galileji. Potřebuješ jen bdělé oči, které ho objeví uprostřed Tvého zamotaného života. Uvidíš-li ho, promění se Tvá Galilea a v Tvém životě nastane vzkříšení.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Anselm Grün

Témata: Velikonoce nenávist příroda, stvoření všední den, každodenní život vzkříšení, zmrtvýchvstání, nesmrtelnost andělé

Související texty k tématu:

Vzkříšení, život po smrti, posmrtný život

Smrtí to nekončí - příběh housenky a motýla (krátké video - Minuta o víře) Narodili jsme se, abychom žili, a ne abychom zemřeli. Smrt není konec, je to jen začátek něčeho nového. Symbolika housenky a motýla.
Být ve spojení s Bohem, pro kterého neplatí smrt Člověk může už na této zemi poznávat Boha, pro kterého smrt neplatí. Může mu důvěřovat, může vrůstat do stále plnějšího spojení s ním. A ta důvěra může jít až k hranici smrti.
Co míní embrya o následujícím životě? V břiše těhotné ženy se ocitla tři embrya. Jedno z nich byl malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik. Malý pochybovač se zeptal: "Věříte vlastně v život po porodu?"
Stěhování na hřbitov Kříže na hrobech neznamenají, že jsme nad někým „udělali kříž“, že „je s ním amen“ čili konec, jak se často říká. Je naopak znamením vzkříšení a naděje.
Další texty k tématu vzkříšení zde

Velikonoce - oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista
Velikonoce velikonoční stránka webu vira.cz a pastorace.cz