Sekce: Knihovna

Bruno Ferrero

Samson

z knihy Vánoční příběhy pro potěchu duše , vydal(o): Portál

Nikdo ve vesnici mu neřekl jinak než Samson. Byl ze všech největší a nejsilnější. V hostinci i na ulici rád předváděl své mohutné paže, obří sílu a pak svou slávu zapíjel pivem a hlasitě se smál. Nikdo se mu v pěstním souboji nevyrovnal a Samson žil z vyhraných sázek na své vítězství.

Ale když zůstal sám, plakal. Byl smutný, protože nedokázal rozevřít pěsti. Ruce měl ztvrdlé na kámen a nemohl je narovnat. Se zaťatými pěstmi nemohl ani nikomu podat ruku, nemohl kreslit nebo darovat květinu. Svými pěstmi, tvrdými jako ze železa, mohl jen bouchat, bít, rozbíjet dveře, bourat zdi a děsit lidi.

Ale jedné noci kdosi udýchaně volal: "Pojďte honem! Poběžte! Kde jste kdo! Nesu vám dobrou zprávu. Narodil se Kníže pokoje, ten, kdo je na světě největší a nejsilnější!" Křik slyšel i Samson a pomyslel si: "Největší a nejsilnější jsem tu přece já." Vstal a zamával pěstmi kolem sebe. Celá ves už byla na nohou a na ulici se hemžila spousta lidí.





"Já jsem nejsilnější"

Všichni zamířili k slabě osvícené chatrči. Její chabé světlo se odráželo od ležícího sněhu. Uvnitř uviděli v záři lampy úplně malé novorozeně. "To je Kníže pokoje!" Celá ves se radovala, smála a tancovala. Spolu s ostatními doběhl i Samson. Sevřené pěsti držel před tělem, aby si prorazil cestu kupředu. Všichni mu raději bez reptání uhnuli, takže se vzápětí ocitl přímo před dítětem. Oproti němu vypadal Samson ještě mohutnější a novorozeně se zdálo ještě menší než doopravdy.

"Tohle mrně má být Kníže pokoje? Nedělejte si ze mě legraci!" zahřímal. "Podívejte se, jak je malé. Kníže musí být velký a silný. Největší a nejsilnější jsem tu já!" V tom okamžiku si však Samson vzpomněl na své zaťaté pěsti a zalil ho veliký smutek. Dítě otevřelo oči a podívalo se na něj. Pak se usmálo a otevřelo malé růžové dlaně. Z ničeho nic se začaly otevírat i Samsonovy dlaně - pomalu, jako když se rozvíjejí dvě poupata. Obr se zadíval na své nové, teplé ruce.

Měl ruce, kterýma mohl sevřít ruce jiného člověka. Mohl rozdávat dárky, podržet otevřené dveře, kreslit, darovat květiny, jíst drobné cukroví, hladit... Konečně mohl vyjádřit lásku rukama. Samsonovi vyhrkly z očí slzy štěstí. Po chvíli ze sebe vypravil:
"Je to pravda. Ty jsi na světě největší a nejsilnější. Jedině ty jsi dokázal, že jsem teď šťastný." A roztančil se s rozevřenými dlaněmi a zbrusu novým srdcem.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

• A vědí to vůbec lidé?
• Stéblo slámy
• Krvavý dub nebo Ježíškova jedle?
• Co se andělovi nelíbilo