Sekce: Knihovna
Ocún
z knihy Čtrnáct malých setkání , vydal(o): Trinitas
Jsem stejný a jiný.
Mohutnost v zemi ukrytá
v zimavé beznaději
zažehne květ.
Žiješ a nic Tě nezadrží. Ani pečetě a stráže, ani kámen, ani hrob, jen lidské srdce vzdoruje, než řekne: Přijď Pane Ježíši. Vždyť jsi má radost, má šťastná svízel a moje milování. Vždyť jsi můj Pán a můj Bůh.
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
Autor: Zuzana Holasová
(Související) texty k tématu:
Vzkříšení, život po smrti, posmrtný život
- Smrtí to nekončí - příběh housenky a motýla (krátké video - Minuta o víře) Narodili jsme se, abychom žili, a ne abychom zemřeli. Smrt není konec, je to jen začátek něčeho nového. Symbolika housenky a motýla.
- Být ve spojení s Bohem, pro kterého neplatí smrt Člověk může už na této zemi poznávat Boha, pro kterého smrt neplatí. Může mu důvěřovat, může vrůstat do stále plnějšího spojení s ním. A ta důvěra může jít až k hranici smrti.
- Co míní embrya o následujícím životě? V břiše těhotné ženy se ocitla tři embrya. Jedno z nich byl malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik. Malý pochybovač se zeptal: "Věříte vlastně v život po porodu?"
- Stěhování na hřbitov Kříže na hrobech neznamenají, že jsme nad někým „udělali kříž“, že „je s ním amen“ čili konec, jak se často říká. Je naopak znamením vzkříšení a naděje.
- Další texty k tématu vzkříšení zde
