Nová smlouva v Kristu Ježíši

Ježíš - nový prorok

z knihy Seznamujeme se s Písmem svatým , vydal(o): nakladatelství Paulínky

Nová smlouva v Kristu Ježíši (str. 37 - 40)

Můžeme říci, že historie lidu Starého zákona je historií vztahu mezi izraelským lidem a Bohem. Bůh vysvobodil svůj lid z otroctví, doprovázel ho do země Kenaan a daroval mu svůj zákon. Na oplátku očekával věrnost a lásku.

Ale izraelský lid nebyl vždycky věrný: často zapomínal na smlouvu a ztrácel kontakt se svým Bohem. Hospodin posílal proroky, kteří mluvili v jeho jménu a připomínali Izraelitům jejich závazky.

Ježíš - nový prorok

V jednom ze spisů Nového zákona nazvaném list Židům říká jeho autor: “Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Pán v minulosti k našim předkům skrze proroky. V této poslední době však promluvil k nám skrze svého Syna” (1,1-2).

Poté, co Bůh mluvil skrze proroky, přeje si dát se poznat lépe: ve svém Synu.

Ježíš je — tak říkajíc — prorokem par excellence, je Synem Božím. Jako Syn může mluvit o Bohu s opravdovou autoritou a poznáním a odhalit jeho tvář lépe než starozákonní proroci.

Ježíš si sedá ke stolu s hříšníky, stává se jejich přítelem, mluví se Samaritány (mezi nimi a Židy panoval v té době hluboký rozkol ve víře a značná nesnášenlivost; srv. Jan 4,9) i s ženami, vypráví podobenství, která ukazují, jak je Bůh člověku blízko, mluví o spáse jako o návratu do Otcova náručí, vyhledává všechny ty, jež ostatní považují za “ztracené”.

Přináší lidem všech dob a všech krajů novou naději a důvěru v Boha, který je přítelem, otcem, bratrem, Spasitelem. Svojí dobrotou i milosrdenstvím, a především svým sebedarováním ukazuje, že Bůh je Bohem lásky. Modlitba Otčenáše (Mt 6,9-13), blahoslavenství (Mt 5,1-12), podobenství o marnotratném synu, jenž se vrací do otcova náručí (Lk 15,11-32) a jiná Ježíšova slova dokonale osvědčují Boží lásku k člověku, jeho otcovský vztah ke všem lidem.

Poselství, které Ježíš zvěstuje slovy i skutky, však není přijímáno všemi lidmi; pro svůj způsob života a hlásání se Kristus dostává do kontrastu s náboženskými autoritami té doby.

Ježíš zvěstuje jiného Boha než tehdejší učitelé Zákona a má k němu jiný vztah: synovský. Evangelium sv. Jana přináší ochromující zvěst: Bůh se učinil člověkem v Pánu Ježíši (“a Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi”, Jan 1,14). A to zákoníci a farizeové nemohou přijmout.

Proto odsoudí Ježíše k smrti na kříži: k té nejpotupnější smrti, kterou si Židé dovedou představit. Ale Ježíš, třebaže odsouzen k smrti na kříži, je “Synem Božím”, do jehož rukou Otec svěřil spásu všech lidí.

Abyste lépe poznali některé rysy Ježíšova prorockého poslání a některé význačné momenty z jeho života, přečtěte si následující úryvky: Matouš 5,17-48; Lukáš 4,16-21; Jan 13,12-17; Marek 16,1-20.