2. Faktory, které zapříčinily nový zájem o téma uzdravení

Lidské chování je hluboce ovlivňováno nevědomím

z knihy Duchovní vnitřní uzdravení , vydal(o): ICCRS

Jak vysvětlíme zájem, který v katolické církvi nově probouzí na téma uzdravení, ať už fyzického či duchovního? Je možné poukázat na některé nejdůležitější faktory.

A/ Důležitost, která je v moderní kultuře připisována psychologii a psychiatrii. Tyto vědy vynesly na světlo skutečnost, že lidské chování je hluboce ovlivňováno nevědomím a prožitky z raného dětství, zároveň nám připomněly existenci komplexů a pocitů viny, které existují jaksi vedle autentického pocitu hříšnosti a které jsou na nás uvalovány zvnější. Hlubinná psychologie vyvolal zároveň novou potřebu "hlubinné evangelizace" (srov. Simone Pacat, L´evangelisation des profondeurs, Ed. du Cerf, 1998).

B/ Lepší porozumění biblické antropologii. Biblická angropologie chápe člověka jako opravdovou jednotu, v níž tělo, duch a duše nepředstavují oddělitelné složky, ale aspekty jediného oragnického celku, které spolu vzájemně hluboce interagují. "Tělo" v bibli ovšem znamená něco docela jiného než u Platóna. Ježíš tělo uzdravoval společně s duší a svým učedníkům přikázal, aby "kázali evangelium a uzdravovali nemocné".

C/ Znovuobjevení díla Ducha svatého a jeho charismat. Tímto lze vysvětlit, proč je službě uzdravení přikládána taková důležitost v Katolické charismatické obnově. Nejde ani o naplánovanou věc, ani něco, co bychom mohli vysvětlit jako následek toho, že Obnova následuje model letnic a je jím ovlivňována. Pavel mluví o "daru (charismatu) uzdravení" a z konstituce Lumen Gentium (LG 12) se dozvídáme, že "všechna tato charismata se mají (v Církvi) přijímat vděčně a radostně - ať už jsou oslnivá či jen prostá a běžná". Není tedy možné zavírat nadále oči před existencí takových charismat.