Někdy prožíváme jaro, jindy nevlídnost zimy

V našem životě se střídají období, kdy je v nás přítomna láska, s obdobími, kdy přítomna není, nebo když ji nevnímáme. Někdy v sobě cítíme lásku k nepřátelům, odumírání agresivity a vzrůstající pokoj, který sjednocuje všechny lidi. A jindy jsme zase zmatení a vše nám připadá příliš tvrdé. Tehdy nemáme daleko k pláči a nářkům, že na nás Bůh zapomněl. To my ale zapomínáme! Zapomínáme, že v životě se střídají období jako v průběhu roku, že je tu jaro, stejně jako nevlídnost zimy. Zapomínáme, že i zima je důležitá, že si příroda potřebuje odpočinout a mráz je ke znovuzrození jara nezbytný. Přicházejí období dešťů a období sucha, a obě se navzájem doplňují.

I temnota je důležitá

Musíme projít zimou utrpení a obdobími, kdy nás lidé už ani trochu nepřitahují, kdy nám modlitba připadá obtížná, jaro však není daleko. Smrt v rodině, neúspěch v práci, nemoc, zrádný přítel, to vše zraňuje naše srdce a vrhá nás do období temnoty. Tato temnota je ovšem důležitá. Musíme se učit být v ní silní a pokojní, nebojovat s ní, ale vyčkávat. Musíme se naučit přijímat zimu jako Boží dar a pak zjistíme, že už roztává sníh a objevují se první květy.

V životě s Ježíšem to tak je – spojuje se zde čas a věčnost, chvíle společenství a chvíle věrnosti. Patří sem jaro, kdy nastává čas společenství, pokoje a radosti. Ale je tu i doba věrnosti a tehdy jsme nablízku Ježíši, který prožíval mnohem větší muka než kdokoli z nás, a spolu s ním prosíme: „Ať mě mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš“ (Mt 26,39).

Pozor na zimní sny

V časech zimy si musíme dát veliký pozor, abychom se nenechali svést náhražkami. Možná trávíme příliš mnoho času neužitečnou činností nebo v nekonečných hovorech, a utíkáme tak před osamělostí a mučivou úzkostí. Žijeme-li ve vztahu, sníme o tom, že s někým jiným by všechno bylo lepší. Na všechny zimní sny si ale přesto musíme dávat veliký pozor. Musíme se učit, jak žít i v čase zimy, protože i ten je nutnou součástí každého vztahu.

Novým způsobem objevit druhého

Lidské společenství se skutečně rodí teprve ve chvíli, kdy překoná napětí a agresi. Až když zpracujeme i tato období, a platí to pro život v manželství i vztahy v zaměstnání, můžeme novým způsobem objevit druhého.