Vyvolil jsem si cestu pravdy. (Žl 119,30) - Biblický citát na dnešní den

10. 9. 2015 , Aleš Opatrný (Foto: Jan Kovář www.jankovar.cz)

Uprchlíci: diskutované a nesnadné téma

Uprchlíci: diskutované a nesnadné téma

Chybí nám informace i zkušenost

Uprchlíci, migranti: téma dnes aktuální a hojně diskutované, ale je to téma nesnadné. Jako nesnadné se mi jeví zejména proto, že nám chybí dvě věci: jak dostatečné informace, tak i zkušenost a mentalita svobodného světa, tedy zejména těch částí Evropy, které nežily v komunistické totalitě.

Všichni uprchlíci nejsou jen zločinci a násilníci,
ale ani andělé

Chybí nám relevantní informace o tom, kdo jsou ti, kteří se valí do Evropy, tedy jaká část z nich jsou skuteční uprchlíci, kteří si v podstatě dútěkem zachraňují život, a kdo jsou ti, kteří jen hledají lepší životní standard. Chybí nám rovněž seriózní informace o jejich náboženství (nejsou to všichni ani muslimové, ani všichni křesťané), vzdělání a životním stylu oblastí, ze kterých přicházejí. A představa, že všichni jsou „teroristé, převlečení za uprchlíky“ je stejně nesmyslná, jako touha či požadavek, aby všichni byli andělé, přestrojení za člověka. Nejpravděpodobnější je, že jsou různí – jako jsme různí my, obyvatelé Evropy a tedy i Čech - ani samí tuneláři, zločinci a násilníci, ani samí andělé.  

Oprávněný strach i fámy

Když děti něčemu nerozumějí, tak se tomu často vysmívají. A když o něčem vědí málo či nic dospělí, potom obdobně propadají - fámám a strachu. A tento problém se nás týká. Vidět totiž v každém cizinci a zejména imigrantovi zakukleného lotra je čirý primitivismus, který by člověk nečekal u průměrně inteligentního a spořádaného občana. Ale kupodivu k němu má blízko nejen on, ale i bývalá či nynější hlava státu, tedy lidé vzdělaní (otázkou je, co si skutečně myslí a co říkají proto, že se to lidem líbí – morální pochybení je ovšem oboje).

Na druhé straně je třeba brát vážně hlasy, které upozorňují na to, že nejde o jednorázovou krizi, jako je třeba povodeň, která prostě přejde, ač za sebou zanechá spoušť, ale že jde o dlouhodobý problém, který vyžaduje víc, než jen krásnou a chvályhodnou ochotu teď hned pomoci s jídlem, ošacením případně ubytováním. A že tu bezpečnostní rizika jsou – ostatně ta by byla, i kdyby žádný Islámský stát neexistoval. A tady je zatím celá Evropa slabá – mimo jiné proto, že každý stát si (v něčem právem, v něčem ne tak právem) hájí své zájmy. Tím se neubližuje jen migrantům, ale tím ubližují Evropané i sami sobě.

Proč je u nás averze větší než v Západní Evropě?

Stojí za to se zamyslet nad tím, proč je zásadní averze proti migrantům v Rakousku, Německu, Francii, Holandsku podobně menšinovou záležitostí, jako je naopak v naší zemi (a v Polsku, Slovensku) menšinovou záležitostí otevřený a přívětivý postoj k migrantům. Tyto v podstatě opačné postoje zřejmě souvisí s rozdílnou historií jmenovaných zemí ve čtyřicetiletí po 2. světové válce. My jsme byli k izolacionalismu a k nedůvěře systematicky vychovávání. Řada západních zemí udělala s poválečnými migranty zkušenost, a to zdaleka ne jen špatnou. 

Co nás ohrožuje více než migranti

Migranti nás ale neohrožují v tom smyslu, že by nás chtěli zaplavit a u nás zůstat. Zatím chtějí dál, do Německa, které je přijímá. Jestli nás něco ohrožuje, tak je to spíš Putinovo Rusko, které touží po návratu Sovětského svazu a jeho ovládání střední Evropy. A těch z nás, kteří mu v tom jdou vstříc a chtějí nás oddělovat od ostatní, tzv. západní Evropy, bych se bál víc než migrantů. Od migrantů můžeme chtít zachovávání našich zákonů a při jejich porušování je vyhostit. Co jsme ale mohli v roce 1968 udělat se sovětskými tanky??? Stačí se podívat ne příliš daleko, na Ukrajinu či na Krym.

Vidět v migrantech lidi

Myslím, že zatím příležitost k rozsáhlejší pomoci migrantům v naší zemi prostřednictvím církve není. Silácké řeči z té i oné strany jakož i obviňování biskupů (opět z obou stran) sotva komu pomohou. A přehlížení pomoci, kterou Charita i někteří jednotlivci poskytli, také není dobré. V rozsáhlejší pomoci jsme odkázáni na rozhodování a aktivity státních orgánů. A také na rozhodnutí migrantů – ti nechtějí být u nás, ale na západ od nás! Ovšem snaha poznat, pochopit a podle toho se snažit pomáhat je jistě na místě. Včetně pomoci nahrazovat předsudky a výplody strachu spolehlivými informacemi a znalostmi – byť s tím u řady lidí nikdo neuspěje. Zcela jednoduše řečeno: Snažit se, aby lidé (u nás doma) poznávali a viděli v migrantech také lidi. Protože je pravda, že jsou lidmi stejně jako my.

Aleš Opatrný 

Redakčně upraveno, opatřeno nadpisem a mezititulky...

Svatý Václav stál u základů Evropy

Svatý Václav stál u základů Evropy
(28. 9. 2018) Jaký vzor nabízíme mladým lidem dnes? Rytíře nebo švindlíře?

Říjnové vydání časopisu IN! pro dívky

Říjnové vydání časopisu IN! pro dívky
(25. 9. 2018) Začal podzim. Počasí se neúprosně změnilo prvním podzimním dnem. Konec slunce a šatiček, slunečních brýlí a hravých...

Jak roste vinná réva a jak se dělá víno? Pracovní listy pro děti

(23. 9. 2018) A znáte nějaké další rostliny, které se objevují v Bibli?

Světový den turistiky- 27. září

(22. 9. 2018) Cestování a turistika přispívá ke vzájemnému poznávání národů a kultur. Podobně je tomu se sportem...

Organizátoři festivalu UNITED zvou křesťanské umělce na první ročník konference ARTKO

Organizátoři festivalu UNITED zvou křesťanské umělce na první ročník konference ARTKO
(21. 9. 2018) „...a než ses tu vzal ty, tma. Prázdnota. Temno. Ale byl tu On a řekl: Budiž světlo. A to světlo jsi ty. Vyjdi z...