Hospodin napřimuje sklíčené. (Žl 146,8) - Citát z Bible na každý den

25. 5. 2009 , Václav Vaško

Jsem na tebe hrdý, hlavně nezraď!

Jsem na tebe hrdý, hlavně nezraď!

Pátého února 1953 jsem se vrátil jako obvykle v sedm ráno z noční. Celé dopoledne jsem byl neklidný, a tak se mi až po obědě podařilo usnout. Probudil mě silně rozrušený táta: "Václave, jsou tady páni od estébé."

Nestačil jsem se vzpamatovat a už stáli dva z nich nade mnou:
"Jste pan Václav Vaško, narozený 26. dubna 1921?"
"Ano."
"Oblečte se, potřebujeme se vás na něco zeptat."

Jeden z pětice estébáků v civilu mě doprovodil do koupelny, počkal u pootevřených dveří záchoda, nedovolil je zavřít, a stál při mně, dokud jsem si nedooblékl zimník. Nenamítal, abych se šel rozloučit do pokoje s rodiči. Máma i táta stáli uprostřed, soudruzi přecházeli sem a tam, nikdo ani slovo.

S rodiči jsme se objali a políbili, udělali mi křížek na čelo. Táta řekl: "Jsem na tebe hrdý," a máma: "Hlavně nezraď," a pokusila se o úsměv. Na psacím stole jsem v té chvíli zahlédl adresář. Očima jsem ukázal tím směrem, maminka pochopila a adresář zachránila.

"Ve jménu zákona jste zatčen," řekl mi velitel zásahu, když mě usadil do auta a podal neprůhledné brýle, abych si je nasadil. Podle toho, jak auto zatáčelo, jsem pochopil, že jedeme do Ruzyně. Ospalost mě přešla. Ovládly mě dva protichůdné pocity, strach a úleva, že zatčení mám za sebou.

Dojeli jsme. Zaskřípěla vrata. "Vystupte!" Někdo mě popadl za loket a vedl přízemní chodbou. Vstoupil jsem do místnosti, zabouchly dveře, zarachotily klíče, mohl jsem si sundat brýle. V místnosti několik uniformovaných příslušníků StB. Na stůl jsem musel vyložit vše, co jsem měl v kapsách. Podpisem jsem stvrdil, že jsem správě věznici odevzdal do úschovy peníze, snubní prsten a svršky, ve kterých jsem byl dodán.

Po osprchování si mě dva dozorci důkladně prohlédli, dostal jsem oblečení z pytloviny – blúzu a padající kalhoty, též zapáchající pantofle. Zapsali si mě do knihy příchozích pod číslem, které jsem zapomněl a které mně mělo nahradit jméno. To prý nesmím nikomu říct, jinak že budu kázeňsky potrestán. Z věcí jsem si mohl ponechat brýle a kartáček na zuby, který jsem si prozíravě vzal z domu. Dostal jsem tři tenké deky, minikapesník a ručník, kterým jsem si musel zavázat oči. Pak mě opět někdo vedl chodbou ke katru. Jako štafetový kolíček si mě u katrů předával dozorce dozorci. Poslední mě vsunul do ledové cely se slovy: "Vejděte a sundejte si ručník." Oslepilo mě světlo.

***

Se svolením převzato z knihy Václava Vaško: Ne vším jsem byl rád, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství. Několik kapitol z této knihy naleznete zde

***

Václav Vaško zemřel v Praze ve středu 20.5.2009 ve věku 88 let. Byl to český diplomat, politický vězeň, historik a autor několika knih zabývajících se dějinami poválečné katolické církve u nás.

Pohřeb tohoto vzácného křesťana proběhne (dle sdělení Radia Proglas) ve čtvrtek 28. května 2009 od 10:00 hodin v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora u Karlova Mostu.

***

- Václav Vaško - dostupná literatura
- Ukázky z knihy "Ne vším jsem byl rád" naleznete zde
- Záznam on-line rozhovoru s Václavem Vaško naleznete zde
- Fotogalerie z online rozhovoru s Václavem Vaško

 


Mediálně spolupracujeme

Boží tělo -svátek

(17. 6. 2019) Slavnost Těla a krve Páně

Den otců

(15. 6. 2019) Den otců se mnoha zemích slaví třetí neděli v červnu. Jinde se slaví na svátek svatého Josefa (19.3.)

Kdy je Den otců

(10. 6. 2019) Den otců - datum

Letnice, Svatodušní svátky...

(9. 6. 2019) Letnice se slaví padesátý den po Velikonocích. Jsou vyvrcholením, naplněním Velikonoc.

Červnové vydání dívčího časopisu IN!

Červnové vydání dívčího časopisu IN!
(6. 6. 2019) Prázdniny se blíží nezadržitelným tempem a některé z nás „honí“ známky na poslední chvíli. Proto vám...

Talenty: videoseriál "Víra do kapsy"

Talenty: videoseriál "Víra do kapsy"
(5. 6. 2019) Život s sebou přináší různá témata a otázky, především ty nejběžnější. Dokážeme o nich přemýšlet i hlouběji, z pohledu...