Jsou ti odpuštěny hříchy. (Lk 7,48) - Biblický citát na dnešní den

24. 9. 2009 , Benedikt XVI.

Je snažší nevěřit? (Benedikt XVI.)

Je snažší nevěřit? (Benedikt XVI.)

Pochybnosti jsou nevyhnutelné

Člověk žije ve vztazích, a jak dobrý bude jeho život, závisí na tom, zda jsou v pořádku jeho důležité, základní vztahy - tedy k otci, matce, bratrům, sestrám atd. Žádný z těchto vztahů však nebude správný, není-li pravdivý ten první, k Bohu. Řekl bych, že sám tento vztah je vlastně obsahem náboženství. V tak složitém světě, jako je ten náš, se nevyhnutelně zmocňují pochybnosti každého člověka. Pochybnost ovšem nemusí hned znamenat odpadnutí od víry. Mohu poctivě přijímat otázky, které na mě doléhají, a držet se přitom Boha i základního jádra víry. Na jedné straně se mohu pokoušet nalézt řešeni zdánlivých rozporů, na druhé straně ovšem mohu také důvěřovat, že i když nemohu nalézt odpověď' na všechno, řešení se přesto najde. I v dějinách teologie se stále znovu objevují momentálně neřešitelné problémy, které nemá smysl násilně interpretovat.


Život bez víry je složitý

Tvrzení, že snazší je nevěřit, je relativní. Snad je to snadnější v tom smyslu, že je snadné uvolnit se z vazeb víry a říci: Nebudu se namáhat, mě to obtěžuje, odložím to. Toto první rozhodnutí je možná snadné. Ale žít s takovým rozhodnutím už vůbec tak jednoduché není. Žít bez víry znamená, že člověk se ocitne v nihilistickém stavu a že si pak přece jen hledá opěrné body. Život bez víry je složitý. To můžeme vidět i na filozofii nevěry u Sartra, Camuse a dalších. Akt přijetí víry je možná zpočátku složitý, avšak v okamžiku, kdy mě víra skutečně zasáhne se svým "raduj se", má v sobě obrovskou vnitřní lehkost. Nesmíme tedy pouze jednostranně zdůrazňovat potíže. Mluvíme-li o tom, jak snadné je nevěřit a jak těžké je věřit, pohybujeme se v různých rovinách. I nevěra má svou velkou tíhu, která je podle mého názoru větší. Víra člověku přináší také ulehčení.


Kolik cest k Bohu existuje?

Kolik cest k Bohu existuje? Tolik, kolik je lidí. Neboť' i v rámci stejné víry je cesta každého člověka naprosto osobní. Máme Kristova slova: Já jsem Cesta. V tomto smyslu existuje nakonec jedna cesta a každý, kdo jde k Bohu, je nějakým způsobem i na cestě Ježíše Krista. To však neznamená, že jsou všechny cesty z hlediska vědomí a vůle identické. Naopak, jedna Cesta je právě tak velká, že se v každém člověku stává jeho osobní cestou.

(Z knihy - Joseph kardinál Ratzinger / Peter Seewald: Křesťanství na přelomu tisíciletí, Portál, Praha 1997)

Zapřísáhlá ateistka a feministka, která našla cestu k Bohu. Knižní tip pro vás.

Zapřísáhlá ateistka a feministka, která našla cestu k Bohu. Knižní tip pro vás.
(18. 9. 2018) Autobiografie Angličanky Sally Readové (*1971).

15. září 1993 byl sicilskou mafií zavražděn kněz Giuseppe Puglisi

(14. 9. 2018) Padre Giuseppe Puglisi se pokusil se o nemožné – zachránit děti ulice, které rostou pro mafii. Není divu, že se brzy –...

Guy Gilbert (* 12. září 1935, Francie)

(11. 9. 2018) nekonformní francouzský římskokatolický kněz, který svůj život zasvětil zejména práci s mládeží na okraji...

11.9.2001 byl uskutečněn teroristický útok na USA

(10. 9. 2018) Jak připomínku na smutné výročí 11.9.2001 nabízíme zamyšlení o smrti od NY kaplana hasičů Mychala Judge OFM . Zamyšlení...

Zářijové vydání časopisu pro dívky IN!

Zářijové vydání časopisu pro dívky IN!
(29. 8. 2018) Je září a všichni tento měsíc vnímáme jako nový začátek. Začátek, na kterém záleží. Můžeme mnoho dokázat, v mnohém se...