Moudrost shora je čistá. (Jak 3,17) - Biblický citát na dnešní den

5. 11. 2015 , Antonyj Surožskij (Foto: IMA)

´Bojím se umírat sám…´

´Bojím se umírat sám…´

Skrze úmrtí blízkých se učíme chápat svou vlastní smrt

Náš první a nejsouvislejší kontakt se smrtí se děje skrze úmrtí někoho blízkého. Učíme se prožívat a chápat smrt druhých, v nich i v sobě samých. A tím se právě můžeme nejlépe naučit, jak čelit smrti a také jak čelit vlastní smrti, která je nejprve možností – tedy jistotou, nicméně jistotou , která je nám často tak zjevně velmi vzdálena, že ji jistotou nenazýváme – a později skutečností, která se najednou objeví.

Smrt ve válce – někdy hrůza, někdy euforie

Ve válce je smrt někdy doprovázena hrůzou, někdy naopak euforií. Často se s ní však setkávají  lidé ve věku a v situaci, kdy na smrt, umírání, setkání se smrtí, ještě nejsou připraveni. Mladá lidská těla plná síly, a jak se ji zdá, prostá sebemenší stopy smrti, jsou v několika okamžicích konfrontována s možností – někdy s jistotou -, že zemřou. Jejich reakce mohou být velmi odlišné: hodně záleží na to, za co jste bojovali, zda jste bojovali z přesvědčení, nebo z nutnosti, jestli jste byli k boji přinuceni, nebo jste se sami rozhodli bojovat. O způsobu, jakým zemřete, nerozhoduje vznešenost motivace, ale to, zda jste dali svůj souhlas a svůj život celým srdcem.

Vzpomínám si na dva strašlivě zraněné mladé německé vojáky z roku 1940, kteří byli velmi blízko smrti. Přišel jsem k nim a jednoho jsem se zeptal: „Trpíte hodně?“ podíval se na mě svýma umírajícíma očima a řekl: „Žádné utrpení necítím. Porážíme vás.“ Dokázal čelit smrti na základě jistoty, že dělá správnou věc.  Podle mě dělal špatnou věc. To teď ale není podstatné: rozhodl se k svým činům s plným nasazením.

Někdy vypadá umírání jinak. Ten druhý voják, mladý otec, který doma zanechal ženu a statek, mi řekl: „Dnes v noci zemřu. Je mi smutno, že tu nechám svou ženu samotnou, ale nedá se nic dělat. Tolik se ale bojím umírat sám.“ Řekl jsem mu, že sám nezemře. Že u něj budu sedět a že dokud se o mé přítomnosti bude moci ujistit pohledem nebo slovem, neopustím ho. A to jsem udělal. Držel mě za ruku čas od času ji zmáčkl, aby se ujistil, že tam jsem. A tak jsme spolu seděli a on zemřel a byl ušetřen osamělosti ve smrti.

Svobodně vstoupit do věčnosti

Jindy ale nechá Bůh někoho zemřít osamělou smrtí,  která však není  smrtí, kdy zůstal člověk osamělý, ale kdy je sám s Bohem, který si zajistil, že to nikdo nějak pošetile , dramaticky nenaruší úzkostí, strachem nebo smutkem. Člověk pak může svobodně vstoupit do věčnosti.

 

Se svolením zpracováno podle knihy 
Antonyj Surožskij, Smrt není zlá,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.

 

Jak roste vinná réva a jak se dělá víno? Pracovní listy pro děti

(23. 9. 2018) A znáte nějaké další rostliny, které se objevují v Bibli?

Světový den turistiky- 27. září

(22. 9. 2018) Cestování a turistika přispívá ke vzájemnému poznávání národů a kultur. Podobně je tomu se sportem...

Organizátoři festivalu UNITED zvou křesťanské umělce na první ročník konference ARTKO

Organizátoři festivalu UNITED zvou křesťanské umělce na první ročník konference ARTKO
(21. 9. 2018) „...a než ses tu vzal ty, tma. Prázdnota. Temno. Ale byl tu On a řekl: Budiž světlo. A to světlo jsi ty. Vyjdi z...

Zapřísáhlá ateistka a feministka, která našla cestu k Bohu. Knižní tip pro vás.

Zapřísáhlá ateistka a feministka, která našla cestu k Bohu. Knižní tip pro vás.
(18. 9. 2018) Autobiografie Angličanky Sally Readové (*1971).

15. září 1993 byl sicilskou mafií zavražděn kněz Giuseppe Puglisi

(14. 9. 2018) Padre Giuseppe Puglisi se pokusil se o nemožné – zachránit děti ulice, které rostou pro mafii. Není divu, že se brzy –...