Všichni jsou proti mně a bůh na mě dlabe

Dobrý den,

jsem obětí permanentních útoků lidí kolem mě v domě. Pode mnou žijí v bytě nějací satanisté, kteří na mě neustále  útočí.  V rámci lety nahromaděných nesnází jsem začal mít zlost na boha, ke kterému se neustále modlím a který na mě z vysoka dlabe. Mám zlost na svůj bezvýchodný život, na ty, co mi ubližují, okultisty, satanisty, záškodníky. Mám pocit bezpráví a různé destruktivní myšlenky vůči všem, co mi ničí život. Po útocích mi bývá tak špatně, že to nemůžu chvílema ustát, natož vysílat lásku a milovat. V těchto stavech to nelze. Ve skutečnosti jsem dobrosrdečný, házím perly sviním, všem přeji, ale mně není přáno vůbec nic. V církvi nemám místo. Jsem neprávem očerňován, abych vypadal jako špatný člověk. Mám daleko méně hříchů než běžní lidé, ale oproti nim mám naprosto podělaný život.

Milí věřící, tohle, co píšu, je realita. Váš Bůh zavírá oči nad šikanou a nechá šikanovat nevinné!! Vypadá to, že bůh si vytváří bytosti, aby je mohl během života šikanovat a po smrti šoupnout do pekel.

Bůh je zkorumpovaný.

Vážený a milý…,
je dobré se svou frustrací nezůstávat sám. Je dobře, že se ji snažíte sdílet, protože Vaše situace není vůbec snadná. Věřím, že by Vám kvalitní pomoc (terapie)  přinesla v tomto náročném čase úlevu a třeba nový pohled na věc a řešení, které teď nevidíte.

Být na Vašem místě snažila bych se méně soustředit na lidi v domě a všechny, kteří se k Vám staví nepřátelsky. Pravděpodobně nemáte možnost se odstěhovat a zabývat se ostatními lidmi z domu Vám jen ubírá síly. Zkuste si cíleně nacházet čas pro sebe a pro krásu. Máte právo na odpočinek. Můžete se soustředit na krásu a dobro své duše a na krásu a dobro všeho živého. Mně třeba v temných chvílích pomáhá jít na procházku, ztišit se a pozorovat stromy, všímat si květin, rostlin a živočichů. Jindy si zase poslechnu krásnou rozhlasovou hru nebo si  přečtu hezkou povídku nebo pohádku. Člověk nemusí číst pouze duchovní literaturu, aby se dostal do Boží blízkosti. Někdy mi stačí naslouchat v tichu tlukotu svého srdce.

Znám také lidi, kteří chodí jednou týdně do psího útulku na dvě hodiny venčit psa. Nachází tam přátelství němé tváře, radost, vděčnost. Někdy člověk najde krásu a přátelství, kde je nehledal. Do útulku je také možné jen tak zajet a posedět s pejskem tam.

Milý … jste velmi krásný a dobrý člověk, jemná duše. Hledáte Boha, ale zdá se Vám, že je daleko, že mu na Vás nesejde a v církvi nenacházíte přijetí.  Možná byste pro tuto chvíli mohl zvolit nějakou postranní cestu k Pánu Bohu. Není třeba jít s davem po cestě, po které jdou všichni. Někteří lidi potřebují jít za Kristem sami. Klidně si najděte svou originální cestu a nenechte se zneklidňovat ostatními lidmi. Jak a proč to dělají, co to dělají... Soustřeďte se hlavně na sebe a na svoje počínání.

Věřím, že Ježíši   jednou předložíte cestu ozdobenou drahokamy své krásy, vlídnosti a dobroty.  Jeho srdce přetéká láskou a milosrdenstvím ke všem lidem na Zemi, takže i k Vám. Proto se ničeho nebojte a snažte se dělat všechno s láskou, podle hlasu svého srdce a podle hlasu svého nejlepšího svědomí.

S úctou LV

-redakčně upraveno-

Doporučuji: 

Bůh v naší skepsi
Připadám si jako totální odpad. Bůh se na mě vykašlal
No, nevím, pochybuju, že nějakej bůh je
Proč zrovna já? Bůh přeci nemůže chtít mé utrpení?

Kategorie otázky: Pochybnosti a krize víry