No nevim - pochybuju o tom že ňákej bůh je

Dobrý den. Pochybuju o tom, že ňákej bůh je. Nejsou důkazy a to co se děje... A jestli přece nákej bůh je, tak je to pěkně velkej sráč...
Podle mě je to jen představa lidí v nouzi. Obracet se na boha, je jak doufat, že zlevní naftu..nesmysl..
Ale je to můj názor. V poslední době se mi všechno hroutí na hlavu a koukam na lidi, co se v této situaci obracejí k bohu. No nechce se mi jim vysmívat ze slušnosti.. Už nákej ten rok pracuji u hasičů. Věřte mi, že občas na to ani já nemam žaludek. Tak mi nikdo nebude tvrdit, že bůh existuje....tak možná ten satan, to jo, i když to je taky blbost....
Asi se dá věřit jen v to zlo, které je všude. Člověk nedá přednost člověku na silnici a jsou z toho hned nehody..... A taky člověk maká jak nemoudrej a jak se mu to vrátí..nijak...no nic už nebudu zdržovat.

A fakt by se - konkrétně ve Vašem životě – nenašlo i něco naopak pozitivního? Když se člověku všechno hroutí nad hlavou, je z toho většinou tak nějak celkově v mínusu a vidí svět skrz černý brejle. Možná přece jenom neni kolem nás jen samý zlo, ale občas i něco dobrýho. Třeba člověk, kterej se na nás (na rozdíl od těch ostatních) kupodivu nevykašlal, když nám bylo nejhůř. Docela se doporučuje si v těžkým období života připomenout ty světlejší chvilky, co jsme zažili, aby člověk příliš nepodlehl pesimismu. A když je pohoda, zase si naopak uvědomit, že to tak nemusí zůstat napořád.

Neni zase až taková hloupost myslet si, že existuje Bůh. Tedy někdo, kdo vymyslel vesmír se všema jeho zákonitostma a taky se postaral o vznik života na Zemi. Jinak je to všechno jenom náhoda. Dost nepravděpodobná. Když vybouchne tiskárna a náhodou se při tom vysází a vytiskne encyklopedickej slovník, řiká Albert Einstein, je to stále pravděpodobnější věc, než náhodnej vznik vesmíru a života na Zemi. Když narazim v lese na kopci na vysílač a prohlásim ho za mutaci smrku, kterej tam náhodou v týhle podobě vyrost, budu vypadat jako vůl. Když někdo řekne, že život je náhodnej výsledek vývoje hmoty, kupodivu jako vůl nevypadá…

Problémem samozřejmě zůstává, že ve světě je opravdu taky plno zla, jak jste sám zdůraznil. Někdo z toho vyvodí, že Bůh možná existuje, ale je to slaboch nebo ignorant. Křesťani to viděj tak, že Bohu se zlo nelíbí, ale přesto nechává lidem svobodu v rozhodování a nechce z nich dělat žádný loutky. To radši podnikne „záchrannou misi“, aby všechno to lidský zlo nějak nakonec sám něčim vyvážil. Asi jako když se někdo vrhne do plamenů, aby odtamtud vytáhnul nejenom člověka, kterej se uvnitř ocitl nevinně, ale třeba i toho, kdo požár založil. Podobnej význam totiž přisuzujeme oběti Ježíše Krista. Řikáme o něm, že je spasitel, což je to samý jako zachránce. Víra a naděje křesťanů se upíná především k němu.

Myšlenka na Kristův kříž je pro křesťany nakonec ten nejpádnější argument. Je to víc, než úvahy o vzniku vesmíru a života. Protože „nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život“, jak se píše v Janově evangeliu. Ježíš, Syn Boží, ho za nás položil…

Kategorie otázky: Bůh, Zlo a utrpení ve světě