Modlete se za ty, kdo vás pronásledují. (Mt 5,44) - Citát z Bible na každý den

3. 3. 2023, Jas

Trestání dětí

Navigace: Katalog dotazů > Láska a vztahy > Výchova, rodiče a děti

Dobrý den,

omlouvám se asi za trošku kontroverzní dotaz. Chtěla bych se zeptat, jak se staví katolická církev k potrestání dítěte výpraskem ze strany rodiče? Nemám pochopitelně na mysli nějaké surové bití do krve ani týrání!!! To v každém případě odsuzuji! Mám na mysli lehký výprask za něco závažnějšího, co dítě udělalo zle, i když moc dobře vědělo, že to dělat nesmí.

Rovněž zastávám názor, že je potřeba s dítětem hodně komunikovat a vysvětlovat, bez toho se výchova určitě neobejde, takže nemyslím dítě zbít za každou hloupost, aniž by vědělo, co udělalo špatně. Jde mi o situace, kdy dítě moc dobře ví, kde jsou hranice - co může a co nemůže, je mu vše vysvětlováno, je opakovaně upozorňováno, ale přesto udělá něco, co je opravdu neúnosné a už není jak to řešit, slova nepomáhají... Zároveň jsem vždycky potrestání výpraskem brala trošku jako jistý druh pokání. O problému si pohovoříme, dítě se omluví a usmíříme se, pochopitelně nechybí objetí. Ale nějaký trest by přece dostat mělo. U zpovědi se také vyznáme ze hříchů, Bůh nám skrze kněze odpustí, ale ještě dostaneme pokání. Zároveň mi přijde rychlý výprask lepší než například měsíc domácího vězení, zákaz styku s kamarády nebo něčeho, na co se dítě velmi těší...
 

Na jednu stranu mi to tedy přijde v pořádku, pokud to není přehnané a není to na denním pořádku. Na straně druhé mám pochybnosti, jestli to není hřích, selhání ze strany rodiče, jestli jakékoliv bití (i když s citem!) je pro křesťany přípustné. Také si říkám, že v Bibli, především tedy ve SZ najdeme spoustu pasáží, které toto jednání obhajují, ba dokonce doporučují. Viz například kniha Přísloví: "Kdo šetří metlu, nenávidí své dítě, zavčas je trestá, kdo je miluje." (13,24), "Nerozumnost vězí v srdci dítěte, trestající metla ji však vyžene." (22,15), "Moudrosti dodává metla a domluva, rozpustilé dítě je pro matku ostuda." (29,15)... No ale i tak jsem docela na vážkách. Na jednu stranu mi to přijde přirozené, ale nechci ve svém životě jednat proti Bohu.

Velmi Vám děkuji za odpověď!

Rány by neměly být prostředkem komunikace

Milá ...
děkujeme za důvěru, se kterou se obracíte na linku víry. Váš dotaz nevnímám jako kontroverzní. Je vzácné, že o výchově dětí, o vytváření hranic přemýšlíte tak do hloubky. Zároveň je pro Vás důležitý Boží pohled, přála byste si jednat podle Jeho vůle. Hledáte podporu v Bibli. Máte pravdu, že ve Starém zákoně jsou doporučení, která hovoří pro fyzické tresty. Zároveň starší generace byly často formovány autoritativně. V současnosti se zase mnozí kloní spíš k liberální výchově, ale ani jeden extrém není pro děti dobrý. Jak sama vnímáte a píšete, děti potřebují hranice. Vnímám, že se opravdu snažíte rozlišovat, jak s výpraskem pracovat. Máte pravdu, že rychlý výprask je lepší než další tresty, které mohou dítě zdeptat mnohem víc. Obecně ale rány nejsou dobrým prostředkem pro nastavování hranic. Tělesné tresty i vysvětlené a realizované s nejlepšími úmysly nepřinášejí nápravu. Namísto polepšení děti mohou zákazy porušovat tajně a promyšleně. Nebezpečné je i to, že se děti učí, že rány jsou taky určitým způsobem komunikace. Víc byste se dočetla v článku Dálnice k násilí.

Zajímavý je i pohled, že každým trestem i tím nejrozvážnějším vybíráme z účtu důvěry. Trest může vyvolat vedlejší účinky: apatii, strach nebo agresi. Často předpokládáme, že pokud dáme najevo, co nechceme, je zároveň jasné, co chceme. Jako rodiče jsme v nebezpečí, že se necháme unést potlačováním špatného chování svých dětí, místo abychom víc mysleli na to, co bychom děti chtěli naučit, viz např. čl. Proč odměna funguje lépe
.
Známý psycholog Dr. Ross Campbell, ve své knize Potřebuji tvou lásku ukazuje, že nejdůležitějším předpokladem dobré výchovy je – že dítě musí cítit, že je milováno. Vysvětluje, že trest je pouze jedním z mnoha způsobů kázně, negativním prostředkem. Nejlepším trestem je příležitost k nápravě něčím pozitivním. Zdůrazňuje, že dítě můžeme vést osobním příkladem, vzorem, verbálními příkazy, učením a hrou. Kázeň je mnohem snazší, jestliže dítě cítí, že je bezpodmínečně milované. Viz čl.: Děti svým chováním zkoušejí naši lásku. Ze své zkušenosti dotvrzuje, že čím je dítě mladší, tím méně je zralé. A místo, aby si naši lásku dobývalo, snaží se svým chováním naši lásku zkoušet. A tak ve chvíli, kdy naše dítě zlobí, je potřeba se ptát: „Co potřebuje? Nepotřebuje kontakt očima? Nepotřebuje fyzický kontakt? Nepotřebuje soustředěnou pozornost?“ Jeho citové potřeby musíme naplnit dřív, než začneme opravovat jeho chování.

Přitom bychom špatné chování neměli nechávat bez povšimnutí, nemá se promíjet. Nesmíme ho tolerovat, musíme ho usměrňovat. Prvním krokem k nápravě ale není trest. V jakékoliv situaci je potřeba, abychom se nejdřív ujistili, zda jsou uspokojeny citové potřeby dítěte, případně jestli nevhodné chování nemá nějakou tělesnou příčinu, viz předchozí odkaz - "Děti svým chováním zkoušejí naši lásku".


Obracíte se na linku víry, a já sem zatím nastínila náměty k přemýšlení, které přinášejí psychologové. Vždycky mě potěší, když profánní vědy složitým hledáním přicházejí k tomu, co je pro nás dobré a k čemu jsme pozvaní, když se snažíme následovat Ježíše. Jeho přikázání Miluj Boha a bližního jako sebe, je pro nás vodítkem a ideálem i při výchově našich dětí. V konkrétních situacích není snadné ho realizovat. Jako inspirace mě napadá známý vychovatel a učitel mládeže Jan Bosko, zakladatel salesiánů. Jeho preventivní výchovný systém je stále moderní. Nakladatelství Portál vydalo knížky: Vychovávej jako Don Bosko a Šťastní rodiče. Křesťanská výchova podle Dona Boska. Je to průvodce pro praktický život v rodině. Několik ukázek najdete také na  manzelstvi.cz, když si dáte vyhledat autora Bruno Ferrero.

Milá ..., výchova dětí není snadný úkol. Odvahu mi brala obava, co všechno můžu pokazit, čím vším můžu svoje děti zranit a ony si to ponesou celý život. Osvobodilo mě vědomí, že dokonalý je jen Bůh a že i s mojí slabostí a nedokonalostí počítá ve svém plánu s dětmi. Že je má radši než já a to, co se nepovedlo, dokáže uzdravit a proměnit v dobro. A Tak bych Vám moc přála, abyste čas, který můžete žít s dětmi, dokázala s Jeho pomocí a podporou prožít naplno. Náš Bůh je pravý otec, který nás má rád a z toho, jak nás vede a vychovává a miluje, se můžeme učit a dávat těm, které nám s důvěrou svěřil. Děkuji za Vás a za to, že jsem si to spolu s Vámi mohla připomenout. Modlím se za Vás.

Kategorie otázky: Výchova, rodiče a děti

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody. (Jr 17,5)

Pouť důvěry Taizé - 47. Silvestrovské setkání evropských mladých dospělých

Pouť důvěry Taizé -  47. Silvestrovské setkání evropských mladých dospělých
(15. 6. 2024) Estonské hlavní město Tallinn bude hostit příští evropské setkání mládeže Taizé ve dnech 28.12.2024-1.01.2025.

The Chosen - online seriál o životě Ježíše Krista - má dvě novinky

The Chosen - online seriál o životě Ježíše Krista -  má dvě novinky
(12. 6. 2024) První tři série populárního online seriálu o životě Ježíše Krista  "The Chosen" můžete nyní…

Je bůh čůr.k?!

(10. 6. 2024) Je bůh čůr.k, nebo se jenom jako čur.k chová? Omlouvám se za výrazy, ale co jiného napsat o "dobrotivém" bohu,…

Červnové číslo časopisu pro dívky IN!

Červnové číslo časopisu pro dívky IN!
(6. 6. 2024) Vítáme vás u červnového čísla časopisu IN! Tak ještě tento měsíc a hurá na prázdniny!:) Aby vám těšení se na horké letní…

5. června se připomíná ´Světový den životního prostředí´

(4. 6. 2024) V našem nakládání s přírodou je cosi v nepořádku. Existuje ale též ekologie člověka (Benedikt XVI.)