20. neděle v mezidobí - Cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Vstupní antifona

Štíte náš, Bože, pohleď, popatř na tvář svého pomazaného! Lepší je jeden den v tvých nádvořích než jinde tisíc. Žl 84,10-11

Vstupní modlitba

Bože, tys připravil všem, kdo tě milují,
dary větší, než jsme schopni si představit;
vlej nám do srdce vroucí lásku,
abychom tě milovali za všech okolností a nade všechno,
a abychom tak dosáhli toho,
že se na nás vyplní tvá zaslíbení
převyšující všechny lidské tužby.
Prosíme o to skrze tvého Syna ...

1. ČTENÍ

Jeruzalém je po dvacet let sužován Babyloňany. Vždy se ale z jejich nadvlády vysmekl. Proto přitáhne obrovská armáda krále Nabuchodonosora a rok obléhá Jeruzalém (587 př. Kr.). Jde o bytí a nebytí. Prorok Jeremiáš ví, že jediná záchrana je vzdát se, a veřejně to hlásá. To ale vládní úředníci nechtějí slyšet!

Jer 38,4-6.8-10

Úředníci řekli králi: „Ať je zabit tento člověk, neboť oslabuje ruce bojujícího mužstva, které zůstalo v tomto městě, i ruce všeho lidu, když k nim mluví takové řeči, protože nehledá tento člověk blaho tohoto lidu, ale jeho neštěstí.“ Král Sidkijáh pravil: „Hle, je ve vašich rukou“ – neboť král proti nim nic nezmohl. Vzali tedy Jeremiáše a uvrhli ho do cisterny královského prince Malkijáha, která byla ve vězeňském dvoře; spustili Jeremiáše po provazech do cisterny, ve které nebyla voda, ale jen bahno; a Jeremiáš zapadl do bláta. Etiopan Ebedmelech vyšel z královského paláce a řekl králi: „Můj pane, králi, tito muži se dopustili zlého činu vším, co spáchali proti proroku Jeremiášovi, když ho vsadili do cisterny. Umře v ní hladem, neboť v městě už není chléb.“ Tu rozkázal král Etiopanu Ebedmelechovi: „Vezmi s sebou odtud tři muže a vytáhni proroka z cisterny, dřív než umře.

ŽALM Žl 40,2.3.4.18

Příběh prvního čtení pokračuje a Jeremiáše ze studny zachrání pohan Ebedmelech. Bůh se o svého proroka postaral!

Odpověď: Hospodine, na pomoc mi pospěš!

Pevně jsem doufal v Hospodina,
on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání.

Vytáhl mě z podzemní jámy, z bahnitého kalu,
na skálu postavil mé nohy, dodal síly mým krokům.

Novou píseň vložil mi do úst,
chvalozpěv našemu Bohu.
Mnozí to uvidí a nabudou úcty,
budou doufat v Hospodina.

Já jsem jen chudák a ubožák,
ale Pán se o mě stará.
Tys můj pomocník, můj zachránce:
neprodlévej, můj Bože!

2. ČTENÍ

Akcent závěrečných kapitol listu Židům se zaměřuje na povzbuzení. Ježíš jako pravý velekněz stojí přímo před Otcem a přimlouvá se za nás, jak autor vysvětloval v několika předchozích kapitolách. To odstraňuje všechny překážky v cestě za Bohem.

Žid 12,1-4

Čtení z listu Židům.

Bratři! Nesmírné je množství těch, kteří se na nás dívají! Odhoďme proto všechno, co by nás mohlo zatěžovat, hřích, do kterého se (člověk) snadno zaplete, a vytrvale běžme o závod, který je nám určen. Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti. Místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky; nyní sedí po pravé straně Božího trůnu. Myslete na toho, který snesl, když mu hříšní lidé prudce odporovali, abyste neumdlévali a vnitřně neochabovali. Vždyť jste v boji proti hříchu ještě nekladli odpor až do krve.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Moje ovce slyší můj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou. Aleluja.

EVANGELIUM

Ježíš začal 12. kapitolu slovem o odvaze k následování, kritizoval ulpění na majetku a připojil výzvu k bdělosti. Jeho posláním není uhladit stávající poměry, ale přináší něco radikálně nového. Kristovu spásu lze pouze přijmout, nebo odmítnout.

Lk 12,49-53

Ježíš řekl svým učedníkům: „Oheň jsem přišel vrhnout na zem, a jak si přeji, aby už vzplanul! V křest mám být ponořen, a jak je mi úzko, než bude vykonán! Myslíte, že jsem přišel dát mír na zemi? Ne, říkám vám, ale rozdělení. Od nynějška totiž bude rozděleno pět lidí v jednom domě: tři proti dvěma a dva proti třem. Budou rozděleni otec proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Antifona k přijímání

U Hospodina je slitování, hojné je u něho vykoupení. Žl 130,7

Jan 6,51

nebo

Já jsem chléb živý, který sestoupil z nebe, praví Pán; kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky.

Modlitba po přijímání

Bože, ty nám dáváš ve svatém přijímání
účast na životě svého Syna;
dej, ať jsme jeho věrným obrazem na zemi,
abychom měli účast i na jeho slávě v nebi.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

Ježíš je na cestě do Jeruzaléma, kde položí život za spásu člověka. Na této cestě potkává různé lidi, kteří si rádi poslechnou jeho slova, ale více je to nezajímá. To, co za nedlouho způsobí Ježíšova smrt a vzkříšení, zasáhne svět zcela zásadně. Kristův oheň není zničující, ale je žárem lásky, která se vydává za všechny. Odmítneme, nebo přijmeme? Anebo se jen pousmějeme, že to přeci známe? Žít evangelium znamená souznít s Kristovým zapálením pro život.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

18. 8. 2025, Pondělí 20. týdne v mezidobí

Sd 2,11-19

Synové Izraele konali to, co se Hospodinu nelíbilo: sloužili Bálům. Opustili Hospodina, Boha svých otců, který je vyvedl z egyptské země, a chodili za jinými bohy, za bohy sousedních národů, klaněli se jim, a tak popouzeli Hospodina k hněvu. Opustili Hospodina a sloužili Bálovi a Astartám. Proto vzplanul Hospodinův hněv proti Izraeli, vydal je do moci lupičů a ti je plenili, vydal je napospas okolním nepřátelům, takže jim už nemohli odolat. Do všeho, co podnikali, zasahovala Hospodinova ruka k jejich neštěstí, jak to Hospodin řekl a přísahal. Uvedl je do svrchované tísně. Tu jim Hospodin povolával soudce a ti je vysvobozovali z moci jejich plenitelů. Ale ani své soudce neposlechli, byli Hospodinu nevěrní, klaněli se cizím bohům, sešli rychle z cesty, kterou chodívali jejich otcové, když poslouchali Hospodinovy příkazy. Oni tak nejednali. Jestliže jim Hospodin povolal soudce, pomáhal mu a vysvobozoval je z moci nepřátel, dokud ten soudce žil, neboť Hospodin měl soucit, když sténali pod svými utlačovateli a tyrany. Jakmile však soudce zemřel, obrátili, jednali hůř než jejich otcové. Chodili za jinými bohy, sloužili a klaněli se jim, neustoupili od svých zločinů a od svého zatvrzelého jednání.

Žl 106,34-35.36-37.39-40.43ab+44

Otcové naši nevyhubili národy,
jak jim Hospodin rozkázal,
ale smísili se s pohany
a naučili se jejich skutkům.

Uctívali jejich modly,
a ty se jim staly léčkou.
Obětovali své syny
i své dcery zlým duchům.

Znečistili se svými skutky
a zpronevěřili se svými zločiny.
Tu vzplanul hněv Hospodinův proti jeho národu
a zošklivil si své dědictví.

Mnohokrát je vysvobodil,
oni ho však roztrpčovali svými pletichami.
Ale shlédl na jejich soužení,
když slyšel jejich prosbu.

Mt 19,16-22

Nějaký (člověk) přistoupil (k Ježíšovi) a zeptal se: „Mistře, co dobrého mám udělat, abych dosáhl věčného života?“ On mu řekl: „Proč se mě ptáš, co je dobré? Jenom jeden je dobrý. Chceš-li však vejít do života, zachovávej přikázání.“ Zeptal se ho: „Která?“ Ježíš odpověděl: „Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nevydáš křivé svědectví, cti otce i matku a miluj svého bližního jako sám sebe.“ Jinoch mu řekl: „To všechno jsem zachovával. Co mi ještě schází?“ Ježíš mu řekl: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě!“ Když jinoch to slovo uslyšel, odešel zarmoucen, protože měl velký majetek.

Komentář: Sd 2,11-19
Po opuštění pravého Boha následuje zpravidla příklon k menším, ale nebezpečným bůžkům. Bývá to tragické. Povzbudivá je ovšem možnost navrácení k čekajícímu Bohu.

19. 8. 2025, Úterý 20. týdne v mezidobí

Sd 6,11-24a

Hospodinův anděl přišel a sedl si v Ofře pod terebint, který patřil Abiezrovci Joašovi. Jeho syn Gedeon vyklepával (holí) v lisu pšenici, aby ji schoval před Midjanity. Hospodinův anděl se mu zjevil a řekl mu: „Hospodin s tebou, statečný hrdino!“ Gedeon mu odpověděl: „Promiň, pane. Jestliže je Hospodin s námi, proč nás to všechno stihlo? Kde jsou všecky jeho zázraky, o nichž nám vyprávěli naši otcové, když říkali: `Nevyvedl nás Hospodin z Egypta?' Ale nyní nás Hospodin zavrhl a vydal do moci Midjanitů.“ Hospodin se k němu obrátil a řekl: „Jdi v této své síle! Ty vysvobodíš Izraele z moci Midjanitů. Já tě posílám!“ On namítl: „Promiň, Pane, jak mám vysvobodit Izraele? Hle, můj rod je nejslabší v Manassesovi a já jsem nejnepatrnější v domě svého otce!“ Hospodin mu řekl: „Budu s tebou a ty pobiješ Midjanity, jako by to byl jeden muž.“ (Gedeon) mu odpověděl: „Jestliže jsem nalezl milost v tvých očích, dej mi znamení, že jsi to ty, kdo se mnou mluvíš. Nevzdaluj se odtud, dokud se k tobě nevrátím. Přinesu ti dar a položím ho před tebe.“ Souhlasil: „Zůstanu až do tvého návratu.“ Gedeon odešel a připravil kůzle a nekvašené chleby z míry mouky. Maso dal do košíku, polévku nalil do hrnce a přinesl (to vše) k němu pod terebint a podal mu to. Anděl Boží mu poručil: „Vezmi maso a nekvašené chleby a polož na tuto skálu. Polévku vylej!“ On tak učinil. Hospodinův anděl se dotkl masa a nekvašených chlebů koncem napřažené hole, kterou měl v ruce. Ze skály vyšlehl oheň a strávil maso i nekvašené chleby. Hospodinův anděl mu pak zmizel z očí. Tu Gedeon viděl, že to byl Hospodinův anděl, a zvolal: „Běda mi, Pane, Hospodine, vždyť jsem viděl Hospodinova anděla tváří v tvář!“ Hospodin mu řekl: „Pokoj tobě! Neboj se, nezemřeš!“ Gedeon tam vystavěl Hospodinu oltář a dal mu jméno: Hospodin je pokoj.

Žl 85,9.11-12.13-14

Kéž mohu slyšet, co mluví Hospodin, Bůh:
jistě mluví o pokoji
pro svůj lid a pro své svaté
a pro ty, kdo se k němu obracejí srdcem.

Milosrdenství a věrnost se potkají,
políbí se spravedlnost a pokoj.
Věrnost vypučí ze země,
spravedlnost shlédne z nebe.

Hospodin též popřeje dobro
a naše země vydá plody.
Spravedlnost ho bude předcházet
a spása mu půjde v patách.

Mt 19,23-30

Ježíš řekl svým učedníkům: „Amen, pravím vám: Bohatý jen těžko vejde do nebeského království. Znovu vám říkám: Spíš projde velbloud uchem jehly, než vejde bohatý do Božího království.“ Když to učedníci uslyšeli, velmi užasli a řekli: „Kdo tedy může být spasen?“ Ježíš na ně pohlédl a řekl jim: „U lidí je to nemožné, u Boha však je možné všechno.“ Nato mu řekl Petr: „My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou. Co tedy budeme mít?“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, pravím vám: Až Syn člověka zasedne na svůj slavný trůn při obnovení (světa), usednete také vy, kteří jste mě následovali, na dvanáct trůnů jako soudci dvanácti izraelských kmenů. A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole kvůli mně, dostane stokrát víc a za podíl bude mít život věčný. A tak mnozí první budou posledními a poslední prvními.“

Komentář: Sd 6,11-24a
Povolání Gedeona je provázeno jeho nejistotou. Ano, povolání samotným Bohem je tak velká věc, že bych se i já rád ujistil o jeho pravosti. Máme však právo nahradit víru jistotou?

20. 8. 2025, Památka sv. Bernarda, opata a učitele církve

Sd 9,6-15

Všichni měšťané ze Sichemu a celý Bet Millo se shromáždili. Šli a u posvátného dubu v Sichemu prohlásili Abimelecha králem. Když to oznámili Jotamovi, šel a postavil se na vrcholu hory Garizim a nahlas na ně křičel: „Slyšte mě, měšťané Sichemu, aby Bůh slyšel i vás! Šly stromy pomazat nad sebou krále: Řekly olivě: `Kraluj nad námi!' Oliva jim odpověděla: `Mám opustit svůj olej, kterým se uctívají bozi i lidé, a kývat se nad stromy?' Stromy řekly fíkovníku: `Pojď a kraluj nad námi!' Fíkovník jim odpověděl: `Mám opustit svou sladkost a své výtečné ovoce a kývat se nad stromy?' Stromy řekly révě: `Pojď a kraluj nad námi!' Réva jim odpověděla: `Mám opustit svůj mošt, který obveseluje bohy i lidi, a kývat se nad stromy?' Všechny stromy pak řekly bodláku: `Pojď a kraluj nad námi!' Bodlák odpověděl stromům: `Jestliže vskutku chcete pomazat mě nad sebou za krále, pojďte a hledejte útočiště v mém stínu; jestliže ne, vyšlehne z bodláku oheň a stráví libanonské cedry.'“

Žl 21,2-3.4-5.6-7

Hospodine, z tvé síly se raduje král,
jak velice jásá nad tvou pomocí!
Splnil jsi mu, po čem v srdci toužil,
neodepřels, co jeho rty žádaly.

Neboť jsi mu vyšel vstříc s hojným požehnáním,
vsadils mu na hlavu korunu z ryzího zlata.
Žádal od tebe život: dopřáls mu
dlouhá léta na věčné časy.

Veliká je sláva jeho, protožes mu pomohl,
ozdobils ho ctí a vznešeností.
Učinils ho věčným požehnáním,
oblažils ho radostí před svou tváří.

Mt 20,1-16

Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: „Nebeské království je podobné hospodáři, který vyšel časně zrána najmout dělníky na svou vinici. Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici. Když vyšel kolem devíti hodin, viděl jiné, jak stojí nečinně na trhu. Řekl jim: `Jděte i vy na (mou) vinici a dám vám, co bude spravedlivé.' A šli. Kolem dvanácti a tří hodin odpoledne vyšel znovu a udělal to zrovna tak. Vyšel kolem pěti hodin a našel jiné, jak tam stojí, a řekl jim: `Co tu celý den nečinně stojíte?' Odpověděli mu: `Nikdo nás nenajal.' Řekl jim: `Jděte i vy na (mou) vinici!' Když nastal večer, řekl pán vinice svému správci: `Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, začni od posledních k prvním.' Přišli ti, kdo nastoupili kolem pěti odpoledne, a dostali po denáru. Když přišli první, mysleli, že dostanou víc, ale i oni dostali po denáru. Vzali ho, ale reptali proti hospodáři: `Tady ti poslední pracovali jedinou hodinu, a dals jim zrovna tolik co nám, kteří jsme nesli tíhu dne i horko.' On však jednomu z nich odpověděl: `Příteli, nekřivdím ti. Nesmluvil jsi se mnou denár? Vezmi si, co ti patří, a jdi. Chci však i tomuhle poslednímu dát jako tobě. Nesmím s tím, co je moje, dělat, co chci? Anebo závidíš, že jsem dobrý?' Tak budou poslední prvními a první posledními.“

Komentář: Sd 9,6-15
Neužitečný bodlák má vládnout mezi stromy? Ale neověnčí po čase jeho pichlavé roští tvář Božího Syna?

21. 8. 2025, Památka sv. Pia X., papeže

Sd 11,29-39a

Hospodinův duch spočinul na Jiftáchovi. Prošel Gileadem a Manassem, přišel do Mispy v Gileadu a z Mispy v Gileadu táhl proti Ammonitům. Jiftách se zavázal Hospodinu slibem: „Dáš-li mi Ammonity do moci, pak ten, kdo mi vyjde naproti z dveří mého domu, až se budu bez pohromy vracet od Ammonitů, bude patřit Hospodinu a budu ho obětovat jako celopal.“ Jiftách vytáhl do boje proti Ammonitům a Hospodin mu je dal do moci. Připravil jim velmi těžkou porážku od Aroeru až k Minnitu a Abel Keramim, (dobyl) dvacet měst. Ammonité byli před Izraelity pokořeni. Když přicházel Jiftách do Mispy ke svému domu, hle – jeho dcera mu vyšla naproti s bubínky a s tancem. Měl jenom tu jedinou, kromě ní neměl syna ani dceru. Jak ji uviděl, roztrhl svůj šat a zvolal: „Běda, má dcero! Srazilas mě do prachu, uvalila jsi na mě neštěstí! Vlastními ústy jsem se zavázal Hospodinu a nemohu to odvolat.“ Ona mu odpověděla: „Otče! Když ses vlastními ústy zavázal Hospodinu, učiň mi podle toho, co vyřkla tvá ústa, za to, že ti Hospodin popřál, aby ses pomstil nad svými nepřáteli, nad Ammonity.“ Požádala pak svého otce: „Popřej mi toto: Nech mě dva měsíce. Půjdu na hory oplakávat se svými družkami své mládí.“ On jí řekl: „Jdi!“ Propustil ji na dva měsíce. A ona se svými družkami odešla, aby na horách oplakávala své mládí. Po dvou měsících se vrátila k otci a on na ní splnil slib, který učinil.

Žl 40,5.7-8a.8b-9.10

Blaze tomu, kdo svou naději vložil v Hospodina,
kdo nic nemá s modláři, s těmi, kdo se uchylují ke lži.

V obětních darech si nelibuješ,
zato jsi mi otevřel uši.
Celopaly a smírné oběti nežádáš,
tehdy jsem řekl: „Hle, přicházím.

Ve svitku knihy je o mně psáno:
Rád splním tvou vůli, můj Bože,
tvůj zákon je v mém nitru.“

Spravedlnost jsem zvěstoval ve velkém shromáždění,
svým rtům jsem nebránil, ty to víš, Hospodine!

Mt 22,1-14

Ježíš znovu mluvil (k velekněžím a starším lidu) v podobenstvích: „Nebeské království je podobné králi, který vystrojil svému synovi svatbu. Poslal služebníky, aby svolali hosty na svatbu, ale ti nechtěli přijít. Poslal znovu jiné služebníky se vzkazem: `Řekněte pozvaným: Hostinu jsem přichystal, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, pojďte na svatbu!' Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný za svým obchodem. Ostatní pochytali jeho služebníky, ztýrali je a zabili. Krále to rozhněvalo. Poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil. Potom řekl svým služebníkům: `Svatební hostina je sice připravena, ale pozvaní jí nebyli hodni. Jděte proto na rozcestí a pozvěte na svatbu, koho najdete.' Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které našli, zlé i dobré, takže svatební síň byla plná hostí. Když vstoupil král podívat se na hosty, uviděl tam člověka, který neměl na sobě svatební šaty. Řekl mu: `Příteli, jak jsi sem přišel bez svatebních šatů?' On se nezmohl na slovo. Tu řekl král sloužícím: `Svažte mu ruce i nohy a vyhoďte ho ven do temnot. Tam bude pláč a skřípění zubů.' Mnoho je totiž povolaných, ale málo vyvolených!“

Komentář: Mt 22,1-14
Ano, je nám sympatická otevřenost, přijetí i těch na okraji. Ale i oni, i já se musíme „svatebním šatem“ přizpůsobit a přijmout Otcovo pozvání. A vlastně Mu udělat radost!

22. 8. 2025, Památka Panny Marie Královny

Rt 1,1.3-6.14b-16.22

Za doby soudců nastal v zemi hlad. Jeden muž odešel z Betléma v Judsku, aby přebýval se svou ženou Noemi a dvěma syny v moabských krajinách. Muž se jmenoval Elimelech. Ale Elimelech, muž Noemi, zemřel a ona zůstala sama se svými dvěma syny. Ti se oženili s Moabkami, jedna se jmenovala Orpa a druhá Rút. Bydleli tam asi deset let. Když zemřeli i oba synové, zůstala Noemi sama, bez obou synů a bez muže. Tu se rozhodla se svými dvěma snachami, že se vrátí z moabských krajin. Uslyšela tam totiž, že Hospodin pomohl svému lidu a dal mu chléb. Orpa dala své tchyni polibek na rozloučenou, ale Rút se přidržela své tchyně. Ta jí však řekla: „Hle, tvá švagrová se vrátila k svému lidu a k svému bohu, vrať se a následuj svou švagrovou.“ Rút odpověděla: „Nenaléhej na mě, abych tě opustila, abych se obrátila a nešla za tebou, neboť kamkoli půjdeš, půjdu, kde zůstaneš, zůstanu. Tvůj lid je mým lidem a tvůj Bůh je mým Bohem!“ Tak se vrátila Noemi a s ní se vrátila Moabka Rút, její snacha, z moabských krajin. Přišly do Betléma, když začínala žeň ječmene.

Žl 146,5-6b.6c-7.8-9a.9b-10

Šťastný, komu pomáhá Bůh Jakubův,
kdo doufá v Hospodina, svého Boha.
On učinil nebe i zemi,
moře i vše, co je v nich.

On zachovává věrnost navěky,
zjednává právo utlačeným,
dává chléb lačným.
Hospodin vysvobozuje vězně.

Hospodin otvírá oči slepým,
Hospodin napřimuje sklíčené,
Hospodin miluje spravedlivé,
Hospodin chrání přistěhovalce.

Podporuje sirotka a vdovu,
ale mate cestu bezbožníků.
Hospodin bude vládnout navěky,
tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.

Mt 22,34-40

Když se farizeové doslechli, že Ježíš umlčel saduceje, shromáždili se a jeden z nich, znalec Zákona, ho chtěl přivést do úzkých a zeptal se: „Mistře, které přikázání je v Zákoně největší?“ Odpověděl mu: „`Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.' To je největší a první přikázání. Druhé je podobné: `Miluj svého bližního jako sám sebe.' Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“

Komentář: Rt 1,1.3-6.14b-16.22
Pohanka Rút vstoupí do izraelské země a do rodokmenu Davida, a tím později do rodokmenu našeho Pána. Hospodinova záchrana překračuje všechny tehdejší i dnešní hranice.

23. 8. 2025, Sobota 20. týdne v mezidobí

Rt 2,1-3.8-11; 4,13-17

Noemi měla příbuzného z manželovy strany, muže velmi majetného, z příbuzenstva Elimelechova. Jmenoval se Boaz. Moabka Rút řekla Noemi: „Ráda bych šla na pole sbírat klasy za někým, kdo mi bude přát.“ Noemi jí odpověděla: „Jdi, dcero!“ Šla tedy, přišla na pole a sbírala klasy za ženci. Náhodou se dostala na pole, které patřilo Boazovi z příbuzenstva Elimelechova. Boaz řekl Rút: „Poslyš, dcero! Nechoď sbírat na jiné pole, neodcházej odtud. Přidrž se mých děveček. Dívej se vždy, kde se žne, a jdi za nimi. Nařídil jsem svým služebníkům, aby tě neznepokojovali. Budeš-li mít žízeň, jdi k nádobám a pij z toho, co služebníci načerpají.“ (Rút) se uctivě poklonila až k zemi a řekla mu: „Jak to, že mi tak přeješ, že se mě ujímáš, ačkoli jsem cizinka?“ Boaz jí odpověděl: „Dověděl jsem se všechno, co jsi udělala pro svou tchýni po smrti svého muže, že jsi opustila svého otce a matku i rodnou zemi a odešla k lidu, který jsi dříve neznala.“ A Boaz si vzal Rút a stala se jeho ženou. Vešel k ní a Hospodin jí dopřál, že počala a porodila syna. Tu řekly ženy Noemi: „Buď veleben Hospodin, který tě nenechává odedneška bez zastánce. Ať se ozývá jeho jméno v Izraeli. On ti vrátí sílu k životu a bude o tebe v stáří pečovat. Vždyť ho porodila tvá snacha, která tě tolik miluje. Ta je pro tebe lepší než sedm synů.“ Noemi vzala dítě, položila si ho na klín a stala se jeho chůvou. Sousedky mu daly jméno. Řekly: „Noemi se narodil syn.“ Pojmenovaly jej Obed. On je otcem Jessea, otce Davidova.

Žl 128,1-2.3.4.5

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina,
kdo kráčí po jeho cestách.
Budeš jísti z výtěžku svých rukou,
bude ti blaze a dobře.

Tvá manželka bude jako plodná réva
uvnitř tvého domu.
Tvoji synové jako výhonky oliv
kolem tvého stolu.

Hle, tak bývá požehnán muž,
který se bojí Hospodina.

Ať ti Hospodin požehná ze Siónu,
abys viděl štěstí Jeruzaléma po všechny dny svého života.

Mt 23,1-12

Ježíš mluvil k zástupům i ke svým učedníkům: „Na Mojžíšův stolec zasedli učitelé Zákona a farizeové. Dělejte a zachovávejte všechno, co vám řeknou, ale podle jejich skutků nejednejte, neboť mluví, ale nejednají. Svazují těžká a neúnosná břemena a vkládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem. Všechny své skutky dělají jen proto, aby se ukázali před lidmi. Dávají si zhotovovat zvlášť široké modlitební řemínky a zvlášť velké střapce na šatech, mají rádi čestná místa na hostinách a přední sedadla v synagogách, mají rádi pozdravy na ulicích a když jim lidé říkají `mistře'. Vy však si nedávejte říkat `mistr', jenom jeden je váš Mistr, a vy všichni jste bratři. A nikomu na zemi nedávejte jméno `otec', jenom jeden je váš Otec, a ten je v nebi. Ani si nedávejte říkat `učitel', jenom jeden je váš Učitel – Kristus. Kdo je mezi vámi největší, ať je vaším služebníkem. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“

Komentář: Rt 2,1-3.8-11; 4,13-17
Rút zdobí pokora a skromnost. Vlastnosti, které zapadají do plánu Božího. Proto známe jméno její i jejího dítěte.

 

*************************************************

 

SOUVISEJÍCÍ:

 

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU 
"TÉMA TÝDNE"
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

 

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

Neděle PRO DĚTI, pracovní listy atd.
https://deti.vira.cz/kalendar/nedele-pracovni-listy 
 

VIDEO / AUDIO K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz   
www.proglas.cz