Předčasně narozené dítě, paliativní péče

Dobrý den přeji,
mám dvě palčivé otázky. Porodila jsem předčasně ve 23.týdnu. Děťátko prožilo několik operací, následovalo masivní krvácení do mozku. Nemohli jsme se na to utrpení už dívat, pukalo nám srdce, tak jsme se rozhodli pro paliativní péči, aby už nemuselo trpět.

Otázka zní: Mohli jsme my s partnerem rozhodovat nad životem a smrtí svého dítěte? Měli jsme na to právo? Nemáme těžký hřích? V nemocnici nám pak nabídli kremaci, a tak jsme nechali tělo spálit.  Vzpomněla jsem si, že se křesťané smí pohřbít jen do země a mám z toho úzkost. Nevadí, že bylo tělo spáleno? 

Druhá otázka zní:
Vyrůstali jsme pod “nadvládou” babičky, velice autoritářské osoby. Často nám dětem i rodičům sprostě nadávala a dokonce nás bila. Mnohokrát vyřkla věc, která mě neustále bolí: "Ty chceš spoustu dětí, ale abys vůbec nějaké měla ... Přeji ti, abys ani žádné neměla”. Nemohla na mě něco ve zlosti přivolat? Proklít mě?

Děkuji Vám mnohokrát a přeji krásný zbytek dne.

-redakčně upraveno-

Milá ...

velmi si vážím důvěry, s níž se obracíte na Linku víry. Za úspornými slovy slyším silný ženský příběh, který je plný velké bolesti ze ztráty dítěte, zklamaných nadějí, strachů, výčitek svědomí a mnoha velkých emocí.

Jako poradkyně pro pozůstalé, která pracovala několik let v perinatální paliativní péči, Vás můžu ubezpečit, že jste s partnerem neudělali žádný těžký hřích, ale naopak to nejtěžší životní rodičovské rozhodnutí, které je v kompetenci právě a jen rodičů!
Je naprosto v pořádku, že Vám v průběhu času vyvstávají v mysli pochyby, zda jste mohli, nebo měli, rozhodovat o životě svého děťátka. Bohužel jste ale museli. A postavili jste se k němu tak nejzodpovědněji, jak pro vás bylo v danou chvíli možné...

Křesťané si cení života - vždyť i Bůh si ho tak vážil, že mezi nás přišel v Ježíši, lidském novorozenci. Věříme, že život začíná početím a směřuje do bezbariérového vztahu s Bohem na „onom světě“, o kterém se jen snažíme tušit, jaké to tam nejspíš bude (bez bolesti, bez utrpení, ve velké radosti a Boží blízkosti). Každý člověk musí sám za sebe projít branou zrození a branou smrti, mezi nimiž někdo ujde třeba jen krtatičký úsek, jako jedna Vaše děťátko, někdo osmdesátiletý. Pevně věřím, že Bůh stojí o každičkého člověka. Zpopelněné tělo (případně absence křtu, který rodiče v podobných situacích někdy nestihnou provést) pro něj není absolutně žádnou překážkou k láskyplnému objetí duše Vašeho děťátka, jejhož tělíčko tak moc chybí Vaší náruči!

Kdybyste seděla naproti mně, zeptala bych se Vás na Vaše prožívání a Vaši nejsilnější emoci spojenou s tím, jak aktuálně čelíte faktu úmrtí svého děťátka. Je to smutek? Pocit provinění? Hněv na Boha, že ho nezachránil? Strach z dalšího těhotenství? Něco jiného? Prosím nebojte se to Bohu pravdivě vyjevit, nevměstnávat samu sebe do škatulek „správného prožívání“. Vylévejte své srdce před Bohem (to je starobylý apel z Bible) pravdivě a otevřeně, aby se mezi vámi dvěma nebudovala bariéra z nevyventilovaných emocí. Skrze pravdivou upřímnost je možné postupně v sobě stavět most k přijetí ztráty děťátka a vyhojení rány v srdci, kterou po něm máte - postupně přestane krvácet a zajizví se. Jizva pak občas zabolí, ale je možné naučit se s ní žít a pečovat o ni.

Co se týče babičky: Vyslovené slovo má váhu a zní v duchovním světě, který ho bere vážně. Je proti němu ale také duchovní obrana: Moc zlého slova je možné zlomit v Ježíšově jménu a nahradit ho dobrým slovem: zkuste se v duchu postavit do síly Boží dcery a ve jménu Pána Ježíše zlámat moc lži, kterou nad Vámi babička vyslovila. Můžete to udělat třeba takto: „Jako milovaná Boží dcera, v autoritě křtu, která mi byla dána, ve jménu Pána Ježíše ruším všechny kletby vyřčené proti mně a mým blízkým a stavím se pod moc Ježíšovy krve. Zříkám se lži, kterou nade mnou vyslovila moje babička: že nebudu mít žádné děti. Lámu moc této lži nad sebou a nad svou rodinou, odpouštím své babičce, že ji nade mnou vyslovila, a žehnám nám všem životem, láskou a pokojem. Amen“. Podobně od sebe můžeme odsekávat jakékoli negativní slovo, které nad námi někdo jiný vysloví.

Milá ..., pokud je to pro Vás možné, doporučovala bych Vám nechat za Vaše děťátko odsloužit zádušní mši a další také za uzdravení vztahů ve vaší původní rodině. Pokud byste chtěla o tom, co prožíváte, mluvit s někým otevřeného srdce a společně se za Vás modlit, můžete napsat pro Vás dostupnou lokalitu. Myslím, že byste  pro sebe také mohla zvážit účast na semináři Otcovo srdce, více informací naleznete zde: https://otcovosrdce.cz/

Přála bych Vám opravdu ze srdce, abyste kolem sebe měla lidi, mezi nimiž Vám bude volně na duchu, a abyste našla cestu k vyhojení své srdeční rány způsobené smrtí Vašeho děťátka.

S nadějí, že ji najdete

Linka víry

předčasný porod, potrat, prokletí, úmrtí dítětě, smrt dítěte, kremace

Kategorie otázky: Osobní krize, nemoc, smrt, Křesťanská etika, hřích