Blahoslavený, kdo nežije, jak mu radí bezbožní. (Ž 1,1) - Citát z Bible na každý den

26. 1. 2010, peb

Nesmrtelná duše? 1Tes 4,13-18

Navigace: Katalog dotazů > Bible, jak číst, koupě, > Výklady jednotlivých pasáží Bible

Věřím tomu, že duše žije po tělesné smrti a čeká na vzkříšení těla. Někteří však říkají, že v 1. Tesalonickým 4. kap. 13-18 se mluví o tom, že se všichni, živí i mrtví, setkáme s Kristem naráz (až se naposled ozve Boží polnice). Prý z toho vyplývá, že mrtví spí v hrobech a čekají na vzkříšení, tedy že žádná duše po tělesné smrti nežije. Trochu mě to mate. Pokud to tak není, jak rozumět výše uvedenému textu v bibli?

"Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji."

Myšlenka, že lidská duše umírá současně s tělem, je v křesťanské tradici spíše okrajová. V antice byla označována jako thnetopsychismus (od řeckého thanatos – smrt a psýché – duše) a jejím zastáncem byl např. Tacián (2. stol.) a někteří arabští heretici.
Ve 20. stol. se myšlenka totální smrti (těla i duše) u některých evangelických teologů opět vynořovala, přijímána však byla opět jenom okrajově (skalními zastánci smrti duše jsou snad jen Adventisté sedmého dne).

Pokud by člověk ve smrti zcela zanikl, nemohla by vlastně být řeč o vzkříšení, protože to vyžaduje nějakou kontinuitu lidské osoby. Vzkříšení v tomto pojetí by bylo spíše jakýmsi novým stvořením člověka, ovšem na úkor jeho původní identity. Citáty z Písma, které svědčí dosti jednoznačně ve prospěch nesmrtelnosti lidské duše, jsou např. tyto:

“Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou.“ (Mt 10, 28)
„Ježíš mu odpověděl: Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ (L 23, 43)
„Jsme tedy stále plni důvěry, neboť víme, že pokud jsme doma v tomto těle, nejsme doma u Pána - žijeme přece z víry, ne z toho, co vidíme. V této důvěře chceme raději odejít z těla a být už doma u Pána.“ (2 K 5, 6-8)
„Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk. Mám-li žít v tomto těle, získám tím možnost další práce. Nevím tedy, co bych vyvolil, táhne mne to na obě strany: Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší; ale zůstat v tomto těle je zase potřebnější pro vás.“ (Fp 1,21-24)
Dále také např. příběh o boháči a Lazarovi (L 16, 19-31).

Vámi zmiňovaný citát z 1Tes 4 nelze označit za argument ve prospěch smrtelnosti duše a je naopak docela dobře slučitelný s tradiční vírou ve vzkříšení na konci času: duše těch, kteří již dříve fyzicky zesnuli, dostanou zpátky své tělo (ovšem v podobě proměněné či „oslavené“) a budou tak „přivedeni k životu“ (= k životu věčnému i se svým tělem); ti, kdo se posledního dne dočkají za svého pozemského života, budou rovnou „uchváceni vstříc Pánu“.

Kategorie otázky: Víra – nauka víry, katechismus, Výklady jednotlivých pasáží Bible, Konec světa, vizionáři, Eschatologie

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody. (Jr 17,5)


Konference Jak slyšet Boží hlas s Petem Greigem 
22. – 23. 3. 2024 v Praze. 

Březnové vydání časopisu IN! pro dívky

Březnové  vydání časopisu IN! pro dívky
(29. 2. 2024) Březnové číslo časopisu IN!dívčí svět už se k vám pomalu blíží. Vybíráme několik ukázek z jeho obsahu.

Z éry komunismu je nutné se poučit

(24. 2. 2024) Výročí komunistického puče 25.2.1948. Další texty k tématu: Komunismus a socialismus, 1948...

Händel i v temnotách života přinesl skvělé hudební plody.

(22. 2. 2024) Georg Friedrich Händel (* 23. února 1685 Halle + 14. dubna 1759 Londýn) se po prodělané mrtvici dostal na pokraj…

Matka zabila své dvě děti. Proč Bůh nezasáhl?

(21. 2. 2024) Právě jsem slyšela ve zprávách, že matka zabila své dvě děti. Chápu svobodnou vůli lidí,  ale proč neochránil…

Mladí lidé proti zvrácenému politickému zřízení

(21. 2. 2024) 22. 2. 1943 byli v Mnichově gilotinou popraveni tři mladí lidé Sophie Scholl, Hans Scholl a Christoph Probst z odbojové…