Jsem gay. Je masturbace omluvitelná?

Dobrý den,
Chtěl bych se Vás zeptat na problém, který mě tíží. Jedná se o sebeuspokojení. Je mi 21 let a jsem gay. Jsem však rovněž věřícím, a proto nemám žádného partnera. I když je to těžké, nežiji a ani jsem nikdy nežil ve vztahu s druhým.
Má otázka zní, zda je sebeuspokojení hříchem v případě, že je člověk jinak sexuálně orientován (ale z náboženských důvodu nemá partnera) a sebeuspokojení je tedy jedinou cestou, jak "nahradit" sexuální potřebu, která de facto vychází z přirozených biologických potřeb?

Já sám nevím, jak si na otázku odpovědět, a dlouho jsem ani nijak nad ní neuvažoval a ani ji nepovažoval za problém. Teprve až nedávno jsem se dozvěděl, že je sebeuspokojení považováno za prohřešek proti 6. přikázání.
Proto bych se Vás chtěl touto formou zeptat a poprosit o radu. Nerad bych nějak činil proti Bohu a zvláště poslední dobou mě toto velmi trápí.

Děkuji za odpověď.

Vážený ...
ceníme si důvěry, s kterou se na nás obracíte. Informován jste byl dobře: Sebeuspokojování (masturbaci) najdeme v seznamu sexuálních praktik, které křesťanská morálka odmítá. Z náboženského hlediska můžeme uvažovat o sobeckém využívání sexuality, která nám byla dána kvůli něčemu úplně jinému; jako dar pro druhého a nástroj spolupodílení se na stvořitelském díle Božím.

V psychologické a etické rovině se hovořívá o nežádoucím uzavírání se člověka do osamělosti a smutku vnitřního nereálného světa, o postupné ztrátě citlivosti pro druhé, o růstu sobectví a stupňující se tvrdosti až cynismu.
Radu mám jen jednu: Přestaňte s tím. Vím, že se to snadno říká, ale velice těžce dělá. Zkuste přijmout fakt, že – přes všechny tlaky spojené s věkem i sexuální orientací - sexuální abstinence není něčím nepřirozeným a nezdravým.

Jakkoli je sexualita mocnou silou v životě člověka, je stále jen pudem a pudy se učíme ovládat rozumem a vůlí. Jinak řečeno: Máte na víc!

Kategorie otázky: Sexualita jiné