Bible - historická data nebo poselství? Jak to poznat?

Dobrý den,

píšete, že biblická zpráva o stvoření světa, tedy i člověka je tzv. hymnus, báseň, píseň o stvoření, že nemůžeme tento text brát jako detailní, chronologický a vědecký popis stvoření, že to není cílem této knihy a ostatně ani Bible v celé své komplexnosti (i když několik knih Bible patří k historickým knihám).

Proč tedy tato zpráva obsahuje systematické vyjmenování Semova rodu / například / ? Je mi záhadou, proč by inteligence, která sepíše např. tak rozumné biblické poselství příběhu Kaina a Ábela, současně chtěla po čtenáři neustálé " přepínání se " mezi chápáním textu jako poselství, pouhým vyprávěním nezačleněným do kontextu nebo naopak vnímáním konkrétních historických dat.
V tom je obrovská nelogičnost říkající: tady přemýšlej a tady ne. Takové vysvětlení je příliš blízko myšlence, že bible je předkládána jako souhrn životních a sociálních pravidel stvořených člověkem. To by pak snižovalo význam Hospodina.

Dále píšete, že ani na otázku po prvních lidech se nedá jednoznačně odpovědět. Že tu nemusel být jeden Adam s Evou, že je to pro nás částečně tajemstvím, že nevíme, jak to přesně bylo. Ale v Bibli je: Oba dva, muž i jeho žena, byli nazí a nestyděli se - to je přeci jednoznačné....

Četba bible ve mně vyvolává pocit neúplnosti. Jako by v ní chyběli nějaké části. Stejný pocit jsem měl před 40ti lety jako 16ti letý gymnazista, v době slávy socialismu :).
Co změnilo pohled boha na člověka před povodní a po ní. Proč zkrátil dobu života, proč povolil jíst ostatní havěť ...?

Děkuji za Vaše odpovědi.
 

Dobrý den, 
pro pochopení, jak se katolická církev dívá na Bibli, je zapotřebí se vyvarovat dvou krajností: 1) chápat ji pouze jako slovo Boží, 2) na druhé straně ji brát pouze jako slovo lidské.
II. vatikánský koncil říká, že je potřeba propojit obojí dohromady. V konstituci Dei verbum to vyjadřuje těmito slovy: „Co bylo Bohem zjeveno a je v Písmě svatém obsaženo a vyjádřeno, bylo zaznamenáno z vnuknutí Ducha svatého.“ A dále: „K sepsání posvátných knih si však Bůh vybral lidi a použil jich s jejich schopnostmi a silami…“
V části JAK VYKLÁDAT PÍSMO SVATÉ konstituce říká: „Abychom vystihli úmysl svatopisců, je třeba přihlížet mimo jiné i k literárním druhům.
Jinak totiž podávají a vyjadřují pravdu texty v různém smyslu historické, jinak texty prorocké nebo básnické, ještě jinak další druhy slovního projevu.“

Na střídání literárních druhů v Bibli se tedy nemusíme dívat jako na části, kde má čtenář přemýšlet a kde nikoli. Přemýšlet má jistě všude a mimo jiné i o tom, jaký literární druh právě čte, aby text správně pochopil.
V Bibli najdeme řadu zdánlivě jednoznačných vyjádření, ale vyložit jejich význam tak jednoduché není. Ježíš v Mt 5,29 říká: „Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč.“ To je přeci taktéž jednoznačné vyjádření, a přesto podle něj nejednáme a ani si nemyslíme, že by to po nás Ježíš doslova chtěl.

Ten pocit neúplnosti je myslím velmi trefné vyjádření. Ani po přečtení celé Bible nemáme a nebudeme mít odpovědi na všechny naše otázky.

Pokud si o tom, jak církev chápe Bibli, chcete přečíst něco více, doporučuji zmiňovanou konstituci Dei verbum 

S pozdravem
Linka víry

Kategorie otázky: Námitky k autentičnosti Bible