Moc Nejvyššího tě zastíní. (Lk 1,35) - Biblický citát na dnešní den

Sekce: Nedělní liturgie

24. 2. 2019

7. neděle v mezidobí - Cyklus C

Asi málokdo miluje slovo „morálka“. Tento pojem evokuje bezduché plnění pravidel slušného chování. Mnozí ale tuší, že bez určitých pravidel žádná společnost neobstojí. Jde o postoje, které možná nejsou nikde přeměněny do zákonů a trestů za porušení, ale staví na vnitřní motivaci každého člověka. Jaký je Ježíšův morální kodex, který odkazuje křesťanům? Proč ho naplňovat?

VSTUPNÍ ANTIFONA

Hospodine, důvěřuji v tvé slitování, pro tvou pomoc ať zaplesá mé srdce, zazpívám Hospodinu, který mě zahrnul dobrem.

VSTUPNÍ MODLITBA

Dej nám, prosíme, všemohoucí Bože, abychom vždycky poznávali, co se ti líbí, a slovy i skutky věrně plnili tvou vůli. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Vztah mezi prvním králem Izraele Saulem (vládl asi 1025–1012 př. Kr.) a mladým úspěšným bojovníkem, pozdějším králem Davidem, se vyvíjel od nadšeného přátelství až po žárlivé pronásledování ze strany Saula. David však Saula ctil jako Bohem vyvoleného.

1 Sam 26,2.7-9.12-13.22-23

Saul sestoupil na poušť Zif a s ním tři tisíce vybraných mužů z Izraele, aby na poušti Zif slídil po Davidovi. V noci David a Abišaj přišli k Saulovu mužstvu, a hle – Saul ležel a spal v ohradě vozů, s kopím zabodnutým do země u své hlavy, Abner pak a lid spali kolem něho. Abišaj řekl Davidovi: „Dnes vydal Bůh tvého nepřítele do tvé ruky. Nuže dovol, abych ho přibodl jeho kopím k zemi jedním bodnutím, druhého nebude třeba!“ David však Abišajovi odpověděl: „Nezabíjej ho! Kdo vztáhne beztrestně ruku na pomazaného od Hospodina?“ Pak vzal David kopí a džbán vody od Saulovy hlavy a odešli. Nikdo je neviděl ani nezpozoroval a nikdo se neprobudil. Všichni spali, neboť na ně padl tvrdý spánek od Hospodina.
David přešel na protější stranu údolí, zastavil se na vrcholu hory a zdaleka – byla to velká vzdálenost – volal: „Zde je kopí, králi! Ať sem přijde jeden ze služebníků a vezme ho. Hospodin odplatí každému podle jeho spravedlnosti a věrnosti; vždyť dnes tě vydal Hospodin do mé ruky, ale já jsem nechtěl vztáhnout ruku na pomazaného od Hospodina.“

ŽALM 103

V předchozím čtení zakusil David, že ho Bůh provází i v nesnázích. Král David je považováni za autora tohoto žalmu, resp. této modlitby díků Bohu za záchranu.

Odpověď: Hospodin je milosrdný a milostivý.

Veleb, duše má, Hospodina, – vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno! – Veleb, duše má, Hospodina – a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!
On odpouští všechny tvé viny, – on léčí všechny tvé neduhy. – On vykupuje tvůj život ze záhuby, – on tě věnčí láskou a slitováním.
Hospodin je milosrdný a milostivý, – shovívavý a nadmíru dobrotivý. – Nejedná s námi podle našich hříchů – ani podle našich vin nám neodplácí.
Jak vzdálen je východ od západu, – tak vzdaluje od nás naše nepravosti. – Jako se smilovává otec nad syny, – tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.

2. ČTENÍ

V 15. kapitole listu Korinťanům svatý Pavel vysvětluje, co znamená víra ve vzkříšení mrtvých. Ve verši 35 si položil otázku: „V jakém těle vstanou mrtví?“ A odpovídá: „Zasévá se tělo přirozené, vstává tělo duchovní. Je-li tělo přirozené, je i tělo duchovní“ (verš 44).

1 Kor 15,45-49

Bratři! První „člověk“, Adam, „se stal živou bytostí“, poslední Adam však bude oživujícím duchem.
Ale není napřed to, co je zduchovnělé, nýbrž to, co je živočišné, a potom teprve přijde to, co je zduchovnělé. První člověk byl utvořen ze země, je pozemský, druhý člověk je z nebe. Když někdo pochází ze země, ze země jsou i jeho děti. Když někdo pochází z nebe, z nebe jsou i jeho děti.
My jsme na sobě nesli podobnost s tím člověkem, který pocházel ze země. Stejně tak poneseme i podobnost s tím, který je z nebe.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Nové přikázání vám dávám, praví Pán, milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. Aleluja.


EVANGELIUM

Podobně jako v 5. kapitole Matoušova evangelia (verše 1–12) čteme Ježíšovo Horské kázání, také Lukáš uvádí blahoslavenství v tzv. Řeči na rovině (Lk 6,17-49). Na blahoslavenství spojené s trojím „běda vám…“ (Lk 6,20-26) přímo navazuje náš text. Jde o morální kodex, jakýsi komentář k Desateru.

Lk 6,27-38

Ježíš řekl svým učedníkům: „Vám, kteří posloucháte, říkám: Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, modlete se za ty, kdo vám ubližují. Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou; kdo ti bere plášť, tomu neodpírej ani šaty. Každému, kdo tě prosí, dávej, a kdo ti bere, co je tvoje, od toho nežádej nic nazpátek. Jak chcete, aby lidé dělali vám, tak i vy dělejte jim.
Jestliže milujete ty, kdo milují vás, co za to můžete od Boha čekat? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují. Prokazujete-li dobrodiní těm, kdo je prokazují vám, co za to můžete od Boha čekat? To přece dělají i hříšníci. Půjčujete-li těm, od kterých doufáte, že vám to vrátí, co za to můžete od Boha čekat? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby dostali stejně tolik nazpátek.
Ale milujte své nepřátele, prokazujte dobrodiní a půjčujte a nic nečekejte zpět. Vaše odměna bude hojná a budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým. Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec!
Nesuďte, a nebudete souzeni, nezavrhujte, a nebudete zavrženi. Odpouštějte, a bude vám odpuštěno. Dávejte, a dostanete, míru dobrou, natlačenou, natřesenou a vrchovatou vám dají do klína. Neboť jakou mírou měříte, takovou se naměří zase vám.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Chci vyprávět o všech tvých podivuhodných skutcích, Bože. V tobě se chci radovat a jásat a opěvovat tvé jméno.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Věrný Bože, splň na nás všechna svá zaslíbení a doveď nás k plnosti spásy, jejíž záruku jsme přijali ve svátosti těla a krve tvého Syna. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

Milujte své nepřátele… Nedávno jeden farník z pražské farnosti přistoupil ke knězi s otázkou: „Jak mám v kostele podat pozdravení pokoje jedné významné politické osobnosti, když tohoto člověka považuji za zkorumpovaného a zlého?“ Co s tím? Verš Lk 6,35 je nekompromisní: „Milujte nepřátele… Buďte milosrdní… Odpouštějte!“ Znamená to, že se máme stát naivními hlupáky? Ježíš o hlouposti nemluví. Předpokládá, že učedníci dobře vědí, s kým mluví. Dobrota učedníků nemá sloužit dalšímu zlu zlovolných lidí ani podporovat naivitu. Ale dává šanci i zlým lidem, aby se mohli probrat a okusit, že dobrota existuje a je mnohem lepší cestou než zlo či nenávist, které člověka pohltí a posléze zničí.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 25.2.

Sir 1,1-10

Všechna moudrost přichází od Boha je s ním navěky. Písek moře a kapky deště a dny staletí – kdo může spočítat? Výši nebes a šíři země, hloubku moře – kdo může změřit? Dříve než to všechno byla stvořena moudrost, zkušená rozvaha je od věčnosti. Kořen moudrosti – komu byl odhalen, a záměry její – kdo poznává? Pouze jeden je moudrý, nesmírně strašný, ten, který sedí na svém trůnu – Pán. On ji stvořil, viděl ji a spočítal a vylil ji na všechna svá díla, na vše, co žije, podle své štědrosti; udělil ji těm, kteří ho milují.

Mk 9,14-29

Když Ježíš sestoupil s hory a přišel k učedníkům, uviděl kolem nich velký zástup a učitele Zákona, jak se s nimi přou. Jakmile ho všichni ti lidé spatřili, zachvěli se posvátnou bázní, seběhli se kolem něho a pozdravovali ho. Zeptal se jich: „Proč se s nimi přete?“ Jeden z těch lidí mu odpověděl: „Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna. Má v sobě ducha němoty. Když ho popadne, srazí ho k zemi a on má pěnu na ústech, skřípe zuby a strne. Prosil jsem tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nedovedli to.“ On jim na to řekl: „Pokolení nevěřící! Jak dlouho ještě mám být u vás? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přiveďte ho ke mně!“ Přivedli ho k němu. Jakmile duch spatřil Ježíše, hned zkroutil chlapce křečí. Padl na zem a svíjel se s pěnou na ústech. Ježíš se zeptal jeho otce: „Jak dlouho to má?“ Odpověděl: „Odmalička; a často ho i do ohně hodil nebo do vody, aby ho zničil. Ale můžeš-li něco, měj s námi slitování a pomoz nám!“ Ježíš mu odpověděl: „Můžeš-li!? Všechno je možné tomu, kdo věří!“ Otec toho chlapce hned zvolal: „Věřím! Pomoz mé slabé víře!“ Když Ježíš viděl, že se lid sbíhá, pohrozil nečistému duchu: „Duchu němý a hluchý, já ti nařizuji: Vyjdi z něho a nikdy už do něho nevcházej!“ Duch vykřikl, silně jím zalomcoval a vyšel. Chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí mysleli, že umřel. Ale Ježíš ho vzal za ruku, zvedl ho a on vstal. Když Ježíš vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, zeptali se ho: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“ Odpověděl jim: „ Takový ďábel nemůže být vyhnán ničím jiným než modlitbou.“

Sir 1,1-10
Tento krásný úryvek mohu prožít ještě hlouběji, když si uvědomím, že Moudrost se vtělila v mém Pánu Ježíši Kristu.

ÚTERÝ 26.2.

Sir 2,1-13 (řec. 1-11)

Synu, přicházíš-li sloužit Pánu, připrav se na pokušení. Kroť své srdce a vytrvej, nedej se strhnout v době protivenství. Přimkni se k němu a neodvracej se, abys byl povýšen, až přijde tvůj konec. Přijmi vše, co tě potká, buď trpělivý, střídá-li se tvoje soužení. Vždyť zlato se tříbí v ohni a lidé milí Bohu v peci pokoření. Věř Bohu, a on se tě ujme, jdi po přímé cestě a důvěřuj v něho. Vy, kteří se bojíte Pána, čekejte na jeho slitování a neodbočujte, abyste nepadli. Vy, kteří se bojíte Pána, důvěřujte v něho, vaše odměna se neztratí. Vy, kteří se bojíte Pána, doufejte v dobro, věčnou radost a slitování. Pohleďte na dávná pokolení a vizte: Kdo doufal v Pána – a byl zklamán? Kdo setrval v jeho bázni – a byl opuštěn? Kdo ho vzýval – a nebyl vyslyšen? Vždyť Pán je milosrdný a dobrotivý, odpouští hříchy a zachraňuje v čas tísně.

Mk 9,30-37

Slova svatého evangelia podle Marka. Ježíš a jeho učedníci procházeli Galilejí, ale on nechtěl, aby o tom někdo věděl. Poučoval totiž své učedníky a říkal jim: „Syn člověka bude vydán lidem do rukou a zabijí ho, ale za tři dni po své smrti vstane.“ Oni však té řeči nerozuměli, ale báli se ho zeptat. Potom přišli do Kafarnaa. Když byl v domě, zeptal se jich: „O čem jste cestou rozmlouvali?“ Oni mlčeli, protože cestou mezi sebou rozmlouvali o tom, kdo z nich je největší. (Ježíš) se posadil, zavolal si svých Dvanáct a řekl jim: „Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech.“ Pak vzal dítě, postavil ho před ně, objal ho a řekl jim: „Kdo přijme jedno z takových dětí kvůli mně, mne přijímá; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal.“

Sir 2,1-13 (řec. 1-11)
Pokud se budu (alespoň snažit!) držet se těchto rad, budu opravdu vyrovnaný, šťastný. K obrazu Božímu. Pravá „psychohygiena“ je obrácená ke chvále Tvůrce.

STŘEDA 27.2.

Sir 4,12-22 (řec. 11-19)

Moudrost vychovává své syny a ujímá se těch, kdo ji hledají. Kdo ji miluje, miluje život, jsou plni radosti, kdo ji vyhledávají hned zrána. Kdo ji uchopí, zjednává si slávu a Pán ho žehná, kamkoli vejde. Kdo jí slouží, budou Svatému sloužit, Pán miluje ty, kdo ji milují. Kdo ji poslouchá, bude spravedlivě soudit, kdo na ni dbá, bude bydlet v bezpečí. Kdo jí důvěřuje, ten ji zdědí, v majetek ji dostanou jeho potomci. Aniž se dá poznat, bude s ním kráčet, vyzkouší ho zprvu pokušením, přivede na něho strach a bázeň, vyzkoumá ho svou kázní, prověří ho svými nařízeními, dokud mu nebude důvěřovat. Pak se k němu vrátí rovnou cestou, dá mu radost a odhalí mu svá tajemství. Zbloudí-li však (člověk), opustí ho a vydá do vlastní zkázy.

Mk 9,38-40

Jan řekl Ježíšovi: „Mistře, viděli jsme někoho, jak vyhání zlé duchy v tvém jménu. Bránili jsme mu, protože není tvým učedníkem.“ Ježíš však řekl: „Nebraňte mu! Přece žádný, kdo ve jménu mém vykoná zázrak, nemůže pak hned o mně mluvit špatně. Kdo není proti nám, je s námi.“

Sir 4,12-22 (řec. 11-19)
Opravdu – ze života! Zkoušky, starch i bázeň. I zde je Moudrost přítomná „inkognito“. Nepoznaná. Když obstojím, odhalí své tajemství a dostaví se radost.

ČTVRTEK 28.2.

Sir 5,1-10 (řec. 1-8)

Nespoléhej na svůj majetek a neříkej: „Mám všeho dost.“ Nenásleduj své choutky a bohatství, aby tě nestrhly vášně tvého srdce. Neříkej: „Kdo může něco proti mně?“ Vždyť Pán jistě bude trestat! Neříkej: „Hřešil jsem, a co se mi stalo? Vždyť Pán je shovívavý!“ Nebuď si tak jist odpuštěním, nehromaď hřích na hřích a neříkej: „Velké je Boží slitování, odpustí mi množství mých hříchů.“ Vždyť u něho je smilování, ale i hněv, jeho nevole padá na hříšníky. Neotálej, a obrať se k Pánu, neodkládej den ze dne. Neboť hněv Páně přijde znenadání a budeš ztracen v čas trestu. Na nepoctivé jmění se nespoléhej, neboť nic ti nepomůže v den hněvu.

Mk 9,41-50

Ježíš řekl svým učedníkům: „Kdokoli vám podá číši vody proto, že jste Kristovi, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu. Kdo by svedl ke hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří věří ve mne, pro toho by bylo lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře. Svádí-li tě tvá ruka, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez ruky, než abys přišel s oběma rukama do pekla, do neuhasitelného ohně. Svádí-li tě tvoje noha, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez nohy, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla. Svádí-li tě tvoje oko, vyloupni ho! Lépe, abys vešel do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla, kde jejich červ nehyne a oheň nehasne. Každý bude solen ohněm. Sůl je dobrá (věc), ztratí-li však sůl slanost, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě, a tak budete žít mezi sebou v pokoji.“

Sir 5,1-10 (řec. 1-8)
Aktuální věty v době, která nechce „strašit hříchem“. Jistota odpuštění mě může svádět k tomu, že hromadím hřích na hřích.

PÁTEK 1.3.

Sir 6,5-17

Přívětivé slovo získává přátele a zdvořilý jazyk přitahuje mnoho pozdravů. Měj mnoho přátel, ale za důvěrníka si vyvol jen jednoho z tisíce. Získáš-li přítele, získej ho zkouškou a nevěnuj mu hned svou důvěru. Neboť leckdo je přítelem, když se mu to hodí, ale v době soužení nevytrvá. Mnohý přítel se totiž mění v nepřítele a k tvé hanbě odhalí, oč se přel s tebou. Mnohý přítel sedí s tebou u stolu, ale nevytrvá v době soužení. Ve tvém štěstí bude jako tvé druhé já, ale ve tvém neštěstí tě opustí. Když to půjde s tebou z kopce, obrátí se proti tobě a skryje se před tebou. Vzdaluj se od svých nepřátel a dej si pozor na své přátele. Věrný přítel je mocná ochrana, kdo ho najde, našel poklad. Věrný přítel není k zaplacení, nelze vyvážit jeho cenu. Věrný přítel je balzám pro život, najdou ho ti, kdo se bojí Pána. Kdo se bojí Pána, je stálý ve svém přátelství, neboť jaký je on, takový je i jeho přítel.

Mk 10,1-12

Ježíš se odebral do judského území a do Zajordání. Opět k němu přicházely zástupy a on je zas učil, jak to měl ve zvyku. Přišli k němu také farizeové a zeptali se ho, smí-li se muž se ženou rozvést. Chtěli ho tím přivést do úzkých. Odpověděl jim: „Co vám přikázal Mojžíš?“ Řekli: „Mojžíš dovolil vystavit jí rozlukový list a rozvést se.“ Ježíš jim řekl: „Pro tvrdost vašeho srdce vám napsal tento příkaz! Na začátku při stvoření však Bůh `učinil lidi jako muže a ženu'. `Proto opustí muž otce i matku, připojí se ke své ženě, a ti dva budou jeden člověk.' Už tedy nejsou dva, ale jeden. A proto: Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“ V domě se ho učedníci ještě jednou na to zeptali. Řekl jim: „Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou, dopouští se vůči ní cizoložství. Rozvede-li se žena se svým mužem a vdá se za jiného, dopouští se cizoložství.“

Sir 6,5-17
Opatrnost ve vztazích. Důležitost opravdového přátelství. Jsem schopen jej poskytnout? Nebo snad druhé jen využívám?

SOBOTA 2.3.

Sir 17,1-13 (řec. 1-15)

Bůh stvořil člověka ze země a zase ho do ní vrací. Dal jim několik dní a určitý čas a svěřil jim moc nade vším na zemi. Oděl je silou a podle svého obrazu je stvořil. Bázeň před nimi vložil do každého tvora, aby vládli nad zvěří a ptactvem. Dal jim svobodnou vůli, jazyk a oči, uši a mysl k přemýšlení. Naplnil je rozvahou, kterou dává rozum, o dobru i zlu jim dal poučení. Vložil jim do mysli své světlo, aby jim ukázal velikost svých skutků. Budou chválit jeho svaté jméno, hlásat jeho velkolepá díla. Přidal jim poznání a jako dědictvím je obdařil zákonem života. Uzavřel s nimi smlouvu navěky a své příkazy jim sdělil. Na vlastní oči viděli jeho velkolepou slávu, jeho velebný hlas slyšeli na vlastní uši. Řekl jim: „Chraňte se všeho bezpráví“, a každému přikázal, jak jednat s bližním. Vždycky je před ním jejich chování, před jeho očima se nemohou skrýt.

Mk 10,13-16

Matky přinášely k Ježíšovi děti, aby jim požehnal. Ale učedníci jim to zakazovali. Když to Ježíš viděl, rozmrzelo ho to a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří Boží království. Amen, pravím vám: Kdo nepřijme Boží království jako dítě, vůbec do něho nevejde.“ Bral je do náručí, kladl na ně ruce a žehnal jim.

Sir 17,1-13 (řec. 1-15)
Kéž splním Boží záměr: hlásat jeho velkolepá díla. To se může projevit na mé tváři. Snažím se být Jeho obrazem?

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/



NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- http://www.pastorace.cz/kazani



PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- http://www.pastorace.cz/primluvy
na základě nedělních biblických textů:
- http://www.pastorace.cz/Kazani/



LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- http://www.pastorace.cz/kalendar/



MISÁL NA WEBU, odkud čerpáme biblické texty na každý den
http://www.liturgie.cz/misal/



VIDEO - ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM
http://www.vojtechkodet.cz/videa/uvody-do-nedeli/



BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz
- www.proglas.cz




Srdeční záležitost – téma pro řečníky festivalu UNITED

Srdeční záležitost – téma pro řečníky festivalu UNITED
(25. 3. 2019) V roli řečníka se poprvé představí Bogdan Lach, Kamil Strak a Jan „Chenza“ Šeda....

Svátek Zvěstování Páně (25.3.)

(24. 3. 2019) Žádný učený z nebe nespadl a z nebe nespadl ani Bůh. Bůh si zvolil svou cestu do světa prostřednictvím člověka, který se...

Kdy jsou Velikonoce 2019?

(22. 3. 2019) Datum Velikonoc

Fotogalerie - Miloslav kardinál Vlk

Fotogalerie - Miloslav kardinál Vlk
(18. 3. 2019) V sobotu 18.3.2017 zemřel Miloslav kardinál Vlk. Sdělovací prostředky publikují mnohé úvahy, videa, fotografie atd. Do...

Jiří Grygar (* 17. 3. 1936)

(16. 3. 2019) Český astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za...