20. 8. 2016, OVA (Foto: Jan Kovář) | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Čím Boha neoslníme

Ježíš řekl učedníkům: „Jakmile se pán domu zvedne a zavře dveře, a vy zůstanete venku a začnete tlouci na dveře a volat: ‘Pane, otevři nám!’, odpoví vám: ‘Neznám vás, odkud jste.’ Tu začnete říkat: ‘Vždyť jsme s tebou jedli a pili a učil jsi u nás na ulicích!’ Ale on vám odpoví: ‘Nevím, odkud jste.´(srov. Lk 13, 25-27)

„Neznám vás. Nevím, odkud jste.“ Tvrdá slova pro ty, kteří si o sobě myslí, že Ježíše znají, s Ježíšem jedli, poslouchali ho, chodili s ním.
I my se možná někdy "chlácholíme" tím, že chodíme do kostela, účastníme se různých křesťanských akcí, známe se se spoustou skvělých křesťanů…
Boha tím ale až tak neoslníme, jemu jde o něco jiného.

Proč říká: „Neznám vás?“
„Znát“ v Božích očích neznamená povrchní známost, neznamená jen mít zájem či cítit sympatie, neznamená desáté místo v pořadí mezi dalšími věcmi.
Bohu jde o vztah.
Vztah s Bohem, stejně jako každý mezilidský vztah, potřebuje, abychom mu dali prostor a čas. Tento vztah potřebuje naši věrnost, potřebuje, abychom mu otevřeli své srdce, potřebuje vymezit priority… Někdy vyžaduje zapomenout na sebe a dělat věci s druhým nebo pro druhého, nasadit se pro společnou věc...

Vztah s Bohem je dar.
Pokud po něm opravdu toužíš,
je třeba se pro něj znovu rozhodnout
a chtít ho následovat.
Pak si můžeš být jistý, že Bůh k tobě vejde,
bude s tebou a dá se ti poznat.

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Autor: OVA