Vše zlé NENÍ k něčemu dobré

Asi jste již někdy slyšeli úsloví, že „vše zlé je k něčemu dobré“. Možná nejhůře se tento nesmyslný výrok poslouchá v situaci, když je vám zle, nebo když vám někdo uškodí, či když se vám přihodí něco těžkého. A v tu chvíli někdo z vašeho okolí tuto situaci „zamázne“ touhle otřepanou nesmyslnou frází. Zní to rezignovaně a jaksi to navozuje pocit, že se zlem se nedá (a nemá) nic dělat.

Samozřejmě, že mnohdy to druzí „myslí dobře“ a chtějí nás v těžké chvíli povzbudit a pomoci nám. Ale z lidské zkušenosti tuto frázi bohužel nelze označit za pravdivou a realistickou. Spíše je to („zbožné“) přání. Vždyť přece známe mnohé lidské situace, kdy vše zlé nebylo k něčemu dobré, ale naopak, bylo ještě hůř… až nejhůř. Zlo samo o sobě prostě nic dobrého nepřinese.

Co si ale pak počít s výše uvedeným biblickým výrokem: „Těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému (Řím 8,28)“?

Tento citát už zní realisticky a nadějně. Nemluví se v něm totiž o tom, že od zla máme očekávat něco dobrého pouhým vývojem v čase. Biblický text ale poukazuje na to, že ve spojení s absolutním Bohem, původcem vesmíru a zdrojem lásky je možné, aby i vše co zažíváme zlého, mohlo být proměněno v něco dobrého, užitečného a krásného.

Pokud těžkosti, trápení, nemoc a umírání v našem životě prožíváme s Bohem po boku, pokud mu toto vše vědomě odevzdáváme, víme, že vše nám napomůže k definitivnímu dobru. K dobru, které hned nevidíme, ale můžeme se na něj spolehnout. To nám pak dodává sílu k tomu, abychom v těžkých situacích nejednali „nefér“, nefaulovali, nevyli s vlky, ale abychom v konkrétních situacích šli v Ježíšových stopách. Nemusíme pak druhým škodit, mstít se, nemusíme v sobě živit nenávist a křivdu. Ale můžeme být milosrdní, činit dobro a zasazovat se o spravedlnost.

Jedním z nejpozoruhodnějších příběhů v Bibli je osud Josefa egyptského (srov. Gen 37-50). Bratři Josefa chtěli nejdříve usmrtit, následně ho pak „jen“ prodali jako otroka. Z této hořké a neúnosné křivdy se ale pak mohla zrodit záchrana celého širokého rodu, kterou by nikdo nevymyslel lépe… Když po letech klečí v Egyptě bratři před Josefem, který se mezitím stal mocným správcem egyptského majetku, Josef jim říká: „Nebojte se. Což jsem Bůh? Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro; tím, co se stalo, jak dnes vidíme, zachoval na živu četný lid“ (Gen 45,5; 50,19-20).

Vše zlé tedy není k něčemu dobré. Ale může být. Když totiž jdeme ve svém konkrétním životě ve stopách Ježíše Krista. On sám na sobě zakusil největší zlo, když byl jako Boží syn nespravedlivě odsouzen, zostuzen a popraven. Ale vstal jako první z mrtvých. Z této síly můžeme čerpat v každodenním životě a nakonec i na cestě poslední…

Naděje neznamená,
že vše dopadne tak,
jak bychom chtěli,
ale že věci,
které se dějí,
mohou
dostat
smysl…