Velké věci zrají nenápadně

Když bratr Roger zakládal komunitu bratří v malé francouzské vesničce Taizé, nejspíš netušil, do jakých rozměrů se tato komunita usilující o smíření mezi lidmi rozroste. Dnes je známá po celém světě a přináší bohaté ovoce.

Podobně tomu bylo i tehdy, když bylo založeno hnutí Emauzských domů, starající se o lidi na okraji společnosti, nebo kongregace Misionářek lásky založená Matkou Terezou. A i další organizace, řády, hnutí, společnosti, které začínaly s malou hrstkou „nadšenců“ a později se staly známé po celém světě. Společenství, která začínala v malém a později v nich našlo pomoc mnoho potřebných.

Nejde však jen o velké věci světových rozměrů.
Malé velké věci se mohou dít v našem každodenním životě
na mnoho způsobů: dobré slovo, laskavost,
polknutí „jedovaté sliny“, přání dobra...

A také například i při narovnávání mezilidských vztahů. 
Poprosíme-li někoho o odpuštění a smíření,
mnohdy stačí jen pár slov.
A padnou-li tato slova na úrodnou půdu,
budou-li druhou stranou přijata,
můžeme už zde na zemi zakoušet radost a pokoj.

K našim plánům je dobré přizvat Ježíše, důvěřovat v jeho pomoc a nechat se jím vést. Velké věci zrají v tichu a nenápadně.