12. 6. 2021, Rh (Foto: IMA) | Sekce: Aktuální téma | Archiv
Velké věci zrají nenápadně
Boží království je podobné člověku, který zaseje do země semeno; ať spí, nebo je vzhůru, ve dne i v noci, semeno klíčí a roste, on ani neví jak. (Mk 4, 26-27)
Když bratr Roger zakládal komunitu bratří v malé francouzské vesničce Taizé, nejspíš netušil, do jakých rozměrů se tato komunita usilující o smíření mezi lidmi rozroste. Dnes je známá po celém světě a přináší bohaté ovoce.
Podobně tomu bylo i tehdy, když bylo založeno abbé Pierrem hnutí Emauzských domů, starající se o lidi na okraji společnosti, nebo kongregace Misionářek lásky založená Matkou Terezou. A i další organizace, řády, hnutí, společnosti, které začínaly s malou hrstkou „nadšenců“ a později se staly známé po celém světě. Společenství, která začínala v malém a později v nich našlo pomoc mnoho potřebných.
Nejde však jen o velké věci světových rozměrů. Malé velké věci se mohou dít v našem každodenním životě na mnoho způsobů: dobré slovo, laskavost, polknutí „jedovaté sliny“, přání dobra... A také například i při narovnávání mezilidských vztahů. Poprosíme-li někoho o odpuštění a smíření, mnohdy stačí jen pár slov. A padnou-li tato slova na úrodnou půdu, budou-li druhou stranou přijata, můžeme už zde na zemi zakoušet radost a pokoj.
K našim plánům je dobré přizvat Ježíše, důvěřovat v jeho pomoc a nechat se jím vést.
Velké věci zrají v tichu a nenápadně.
Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu
Autor: Rh
Související texty k tématu:
Drobné dobré skutky
- I velké věci začínají maličkostmi
- Drobné projevy laskavosti nás nic nestojí
- Odhodlat se k maličkosti, (mnohdy) maličkost vůbec není
- Naše dobré jednání není dobré jen pro druhé, ale i pro nás
- Bůh nemá v tomto světě jiné ruce než ty tvoje...
- Působil tam, kde smrt byla lepší než život
- Naším úkolem není být druhou Matkou Terezou
