Poušť v našem životě

Tento týden jsme vstoupili do postní doby. Připomínáme si tak, že než se naplnilo Ježíšovo poslání, strávil 40 dní na poušti a prožil tam mnohé vnitřní boje a pokušení.

Poušť je vyprahlá, nehostinná. Není to místo, kde bychom si přáli být. Nemyslím, že je pravděpodobné, že někdo z nás bude půst trávit na skutečné poušti, ale mnozí z nás mohou zažívat podobný pocit, jako kdyby na ní byli.

Během této doby se mohou objevit nejrůznější těžkosti, problémy, starosti a pokušení. Nenechme se tím vyděsit. Nejsme v tom sami. I Ježíš zažíval vnitřní boje, pokušení a trápení. Přestože můžeme prožívat nesnesitelné vnější nebo vnitřní podmínky, nemusíme se jimi nechat spálit. V naší poušti nás čeká příležitost dotknout se nejhlubších a nejskrytějších míst v nás samotných. Odhalit mnohé, co nám dosud zůstávalo skryté.

Taková odhalení a objevování hloubek jsou někdy bolestivá. Nebuďme na ně proto sami. Ježíš byl v poušti opuštěný, ale nás v pustině samotné nenechá. On sám je totiž přítomný v hlubině našeho srdce, v našem nitru. Ať už prožíváme cokoliv, zůstaňme v jeho blízkosti. Nestyďme se říci: „Už nemůžu dál, potřebuji, abys mi pomohl.“

Nechme se Ježíšem vést a nést na naší každodenní cestě životem…