Posila pro každého z nás

Ježíš se nechal pokřtít od Jana Křtitele, i když to neměl zapotřebí. Ukázal tím svou solidaritu s ostatními, kteří přijali křest od Jana před ním. Křtem Ježíš započal svoje veřejné působení - cestu s druhými a pro druhé: Prokazoval dobrodiní, uzdravoval nemocné, přinášel milosrdenství, těšil chudé… Dostal pro to od Boha velkou posilu – ujištění, že je jeho milovaný syn.

Přijmout křest znamená pro každého z nás přijmout tutéž posilu a ujištění, že každý z nás je Bohem milovaný. Nikdy není pozdě svůj křest nově objevit a začít naplňovat jeho smysl. Přijmout křest znamená i přijmout Ježíšovo poslání a způsobem sobě vlastním jej šířit dál. Možná právě teď svět v našem okolí nejvíc potřebuje zažít, že má smysl vyjít k druhému člověku, prokázat mu solidaritu a pomoc a nestarat se jen o sebe. Jsou totiž na světě trvalejší hodnoty než peníze, drahé telefony, „dokonalé“ zážitky...

A pokud někdy propadáme skepsi, že naše konání nepřináší žádné viditelné ovoce, je dobré si připomenout, že na to nejsme sami. Že Bůh je s námi, protože každý z nás je milovanou dcerou / milovaným synem Božím. A že naše jednání může být jako semena padlá do půdy, která přinášejí plody jinak, jindy a v jiný čas, než bychom chtěli a čekali. Nic dobrého nepřijde nazmar.

„Vaší silou ať je Kristus,
náš Pán a Spasitel.“