Někdy se ocitneme na dně

Může se stát, že se ocitneme na dně

Už jsem několikrát v životě zažila, jaké to je padnout, přestože jsem si v některých případech byla naprosto jistá tím, že pevně stojím.  Stává se to vlastně ve všech oblastech našeho života – nečekané pády v práci, v rodině, mezi přáteli, osobní propady… Jak se to vlastně stane, že se zničehonic ocitneme na dně?

Falešný pocit, že vše je v pořádku

Někdy necháme život příliš volně plynout a vůbec se nesoustředíme na cíl. Jako bychom usnuli na vavřínech, nevnímáme, co se kolem nás děje a necháváme se ukolébávat falešným pocitem, že je vše v pořádku, že se vůbec nemusíme snažit. S takovým přístupem se může například snadno stát, že zjistíme, že zdánlivě funkční manželství je v troskách, protože jsme se o něj roky aktivně nestarali. Můžeme pocítit dopady toho, že jsme s přáteli měsíce nemluvili a zjistit, že už si nemáme co říci... To se nám může stát, když vše bereme jako samozřejmost a když o vztahy nepečujeme.

I vztah s Bohem je třeba rozvíjet

To, co platí o mezilidských vztazích, platí i o našem vztahu s Bohem. I ten je třeba rozvíjet posilováním důvěry v něj. Budeme-li mít živý vztah s Bohem, neznamená to, že se nám v životě bude dařit jen dobře. Naše cesta bývá trnitá i tehdy, když jsme zcela odevzdaní do Božích rukou. Rozdíl je v tom, že s Bohem se tíha naší pozemské cesty zvládá mnohem lépe a staráme-li se o vztah s Bohem, pak nemusíme zažít, že padneme.

redakčně upraveno