O nalezený poklad můžeme přijít

Když někdy v srdci pocítíme tiché Boží volání, 
když pocítíme, jak Bůh s láskou vyslovuje naše jméno,
je to jako odpověď na naši nejhlubší touhu,
jako by se pod povrchem našeho života
odkryl skrytý poklad.
V Boží přítomnosti pak nalézáme pokoj a radost,
kterou může darovat jen On.

Časem ale nalezený poklad
mohou začít překrývat staré pochybnosti,
dusí je starosti života,
kdejaké rozptýlení je pro nás najednou dosažitelnější a přitažlivější,
a najednou zjišťujeme, že ztrácíme nalezenou radost i pokoj.

Kristus ale říká: „najde poklad a PRODÁ VŠE, co má, aby ho získal“.
Nelze totiž mít oboje: nový poklad i celé své staré jmění a haraburdí.
Jinými slovy: nový poklad vyžaduje vzdát se starého způsobu života.
Buď můžeme stavět na starých jistotách, nebo na Kristu.

Jistě, mnohé jsme tehdy „prodali“, mnohého se zřekli,
ale nebývá to jednorázová záležitost.
Znovu a znovu objevujeme,
jak svůj život nenápadně plníme zbytečnostmi,
které jsme dříve pro Krista opouštěli jako bezcenný brak.

A to je nebezpečné. O poklad totiž lze přijít.
Jak Ježíš říká na jiném místě: „Buďte bdělí“.
Naše bdělost znamená neustále mít oči upřeny
k přítomnému Pánu,
s prosbou o odvahu k opouštění:
nezdravých postojů, vztahů,
touhy po pozemské zajištěnosti
a sobeckém životě „v klídku“.
Je třeba znovu mnohé věci, postoje a vztahy opouštět
a obnovovat svou důvěru v Něj.
Ten zlý totiž chce zničit to, co bylo zaseto (srv. Mt13,19).

Pane, i když jsme slabí,
důvěřujeme Ti.
I když Tě nevnímáme,
přesto jsi stále uvnitř našeho srdce,
jako největší poklad,
jako skrytý pramen pravé radosti a naděje
pro náš život.