6. 5. 2017, Rh (Foto: IMA) | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Být autoritou není snadné

Ježíš řekl: „Dobrý pastýř volá své ovce jménem, vyvádí je a ovce ho následují, protože znají jeho hlas.“ (srov. J10, 1-4)

Kdo je autoritou,
má mít nad sebou Autoritu

Být autoritou není vůbec snadné. Vyžaduje to, aby člověk, který má druhé vést, šel správným směrem. A aby i on se nechal někým vést, aby stálo za to ho následovat. Za člověkem, který nás nepřesvědčil, nejdeme.

Autoritou pro křesťany, kterou je hodno následovat, je Ježíš. V Bibli se Ježíš přirovnává k dobrému pastýři, který svoje ovce zná, stará se o ně, hledá je, když se ztratí, ochraňuje je před nebezpečím… Záleží mu na nich a o nic jiného mu nejde než o to, aby se měly dobře. Ježíšovo přirovnání je přesvědčivé. Nejsou to jen slova, ale stvrzuje je až do krajnosti celým svým životem.

Každý křesťan
je pastýřem

Pastýři nejsou jen církevní autority, ale je to každý křesťan, který své rozhodnutí jít v Ježíšových stopách potvrdil svým křtem. Abychom mohli dostát tomuto nelehkému úkolu, je třeba posilovat svůj vztah s tím, za kým jdeme a zároveň prohlubovat svůj vztah k těm, kteří jsou nám svěřeni. „Pro pastýře je nutné, aby načichli pachem svých ovcí“, říká papež František.

Oslovují nejen slova,
ale především důvěryhodný život

Nejsme na světě proto, abychom se uzavírali do sebe, ale jsme povoláni k tomu, abychom, napojeni na Ježíše, druhým pomáhali vrůstat do plnosti života. To, co má šanci druhé oslovit, nejsou jen slova, ale především náš důvěryhodný život.

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Autor: Rh