Nejsme bezmocní! Někdy stačí jen málo...

Ježíš má soucit a má moc. Přicházejí za ním lidé, kteří nemají se svou nouzí kam jít.  Když se Ježíš setká s nemocným, „má s ním soucit“ a uzdravuje ho. Když káže zástupům, vidí, že lidé mají hlad a nemají co jíst, obstarává jim s pomocí učedníků jídlo. Když vidí, že jeho učedníci jsou unavení, vyzývá je, aby si šli odpočinout na odlehlé místo… A vždycky mu lidí „je líto“.  Vidí lidské trápení a bolesti a se svou mocí jim pomáhá. Tak se lidé v jeho blízkosti setkávají s lidskou dobrotou a s božskou silou uzdravení.

My takovou moc činit zázraky jako Ježíš nemáme. Ale nejsme bezmocní. I my můžeme druhým lidem zprostředkovávat setkání s lidskou dobrotou a božskou silou uzdravení. Záleží na tom, jestli člověka, který je vedle nás, bereme vážně, chápeme ho a uděláme pro něj něco, co mu pomůže. Někdy stačí málo. Třeba projevit svůj zájem o něj, věnovat mu čas, vzít ho za ruku … I my můžeme vzbuzovat v druhých vědomí, že jsou-li v nouzi, mohou za námi přijít.

„Byť jen kapka soucitu změní svět v méně chladný, více spravedlivý.“ (Papež František)

„Lásku, vlídnost a bratrský soucit potřebuje nemocný někdy více než všechny léky.“ (F. M. Dostojevskij)