Měla jsem trochu brutální sen

Před nějakou dobou jsem měla poměrně děsivý živý sen. Jednalo se v něm o možnostech osobního rozhodování a volby. Jedna z variant, která se mi nabízela, byla snadná a zdánlivě bezbolestná, druhá byla naopak náročná a její součástí bylo i jakési bičování!?! Protože jsem neviděla jediný důvod, abych si vybrala tu brutální cestu, ve které bych musela projít nesmyslným trápením, zvolila jsem bezbolestnou variantu. Děj snu pak ale pokračoval naprostým rozkladem všeho, co mi bylo drahé. A já pochopila, že to byl následek toho, že jsem se vydala po cestě, na které jsem opustila zdroj života - Boha…

V mém snu jsem ale naštěstí měla možnost vrátit se zpět do okamžiku volby a rozhodnout se znovu – pro tu náročnější a na první pohled bolestnou cestu. Bála jsem se nesmyslného trápení i lidí, kteří mi měli ubližovat. Ale na každém kroku mé cesty jsem cítila Boží přítomnost. A když jsem se pak nakonec postavila před mučitele, důtky se mu rozpadly v rukou a na žádné bičování nedošlo.

Vím, že život není černobílý. Ani život s Bohem. A vím, že ne vždy to těžší je to lepší. Vím také, že ne vše končí z lidského pohledu happy endem. Rovněž vím, že to, co se mi zdálo, byl jen sen, ne nějaké definování toho, jak věci fungují. A vím, že toto může být jen jeden úhel pohledu. Mně ale ten sen pomohl něco si více uvědomit. 

Každý náš den je přece plný nejrůznějších rozhodnutí. A je jen na nás, po jakém řešení vztáhneme ruku. Bůh nás do žádné varianty rozhodnutí netlačí, on sám nám říká: „Vztáhni ruku, po čem chceš.“ Myslím si ale, že v jeho Lásce můžeme vždy najít povzbuzení k tomu, abychom se někdy nebáli i náročnějších životních výzev. Nevadí, že máme strach, nechce se nám nebo si myslíme, že na to nemáme. Sám Ježíš se v Getsemanské zahradě modlil k Bohu, aby od něj odejmul trápení, které před ním bylo, pokud je to jeho vůle. I on zakoušel muka strachu, bolesti a zrady. Zná naše lidské pocity.

Nenechme se zastrašit,
odevzdávejme každý krok našeho života Bohu
a nechme ho, aby naše zkoušky a rozhodnutí
proměňoval ve vítězství.

Důvěřujme, že on má moc
vše zlé v našich životech
proměňovat v něco dobrého (viz Řím 8,28),
někdy už zde na zemi,
ale hlavně pak definitivně, navždy
až s ním budeme přebývat
tváří v tvář…