21. 12. 2003 | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Ježíš vstupuje do našeho času a prostoru

Josef se odebral z galilejského města Nazareta vzhůru do Judska do města Davidova, aby se dal zapsat spolu s Marií, sobě zasnoubenou ženou, která byla v požehnaném stavu.

Když tam byli, naplnil se jí čas, kdy měla porodit. A porodila svého prvorozeného syna, zavinula ho do plének a položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místo.

V té krajině nocovali pod širým nebem pastýři a střídali se na hlídce u svého stáda. Najednou u nich stál anděl Páně a sláva Páně se kolem nich rozzářila a padla na ně veliká bázeň. Anděl jim řekl: ”Nebojte se! Zvěstuji vám velikou radost, radost pro všechen lid: V městě Davidově se vám dnes narodil Spasitel – to je Kristus Pán. To bude pro vás znamením: Naleznete děťátko zavinuté do plének a položené v jeslích.” A náhle bylo s andělem celé množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: ”Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem, v kterých má (Bůh) zalíbení.” (Lk 2,1-14)

Vyprávění o Ježíšově narození záměrně obsahuje časové a prostorové údaje: evangelista Lukáš chce zdůraznit, že Ježíš je osobou, která vstupuje do našeho času a prostoru.

Úryvek je velmi střízlivý a obsahuje dva základní momenty: Ježíšovo narození v chudobě a zvěstování pastýřům, kteří byli na okraji tehdejší společnosti.

Bůh se vtěluje i mezi posledními. Ježíšovým narozením se otevírá nebe a Bůh sestupuje mezi lidi.

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu