11. 5. 2019, Rh (Foto: ima) | Sekce: Aktuální téma | Archiv

Jak vést ty, kteří jsou nám svěřeni?

Ježíš řekl: „Moje ovce slyší můj hlas; já je znám a ony jdou za mnou.“
(J 10, 27)

Pastýř, ovce, ovčinec… I když většina z nás nemá už v této době s těmito pojmy co do činění, umíme si představit, jak vypadá stádo, o které se někdo stará, nebo jak dopadnou ovečky, o které nikdo nemá zájem.

Ježíš pastýři nazývá ty, kterým byl někdo svěřen do péče. Nejsou to ale jen církevní autority, ale je to každý křesťan.

Špatný pastýř

přináší druhým pochybnou zvěst neslučitelnou s Ježíšovým poselstvím,
nemá ke svým „ovečkám“ žádný vztah, nezáleží mu na nich a sleduje jen svůj prospěch,
vyvyšuje se nad druhé, místo aby sloužil.

Dobrý pastýř

je milosrdný a přináší druhým naději,
druhé doprovází, chrání je a zná je,
je ochoten se pro druhé nasazovat, odpouštět, respektovat je a tak za ně dávat i svůj život.

Být dobrým pastýřem není jednoduché, ale není to nemožné. V Ježíši máme příklad dobrého pastýře. Budeme-li prohlubovat náš vztah s ním, můžeme pak k němu přivádět lidi nám svěřené.

Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu

Autor: Rh