Duch Boží sestupuje znovu a znovu

Padesátý den po Velikonocích si připomínáme den  Letnic. Den seslání Ducha svatého, událost s velkým dopadem na život každého z nás. Duch totiž nesestoupil jen tenkrát na učedníky v Jeruzalémě. Sestupuje znovu a znovu k těm, kdo ho vzývají...

I my jsme dnes zváni, abychom očekávali  příchod Ducha. Možná jsme zavaleni mnoha starostmi a povinnostmi, možná se uvnitř cítíme vyhořelí. Čas na "nějaké modlení" nám může připadat ztracený či jako nereálný luxus. Ale právě do takových životních okolností Duch přináší život. A zaslíbení Ducha je tu pro každého, kdo prosí! (viz Lk 11,13). Náš Otec dobře ví, co potřebujeme, dříve než ho prosíme (Mt 6,25-31), přesto je třeba i našeho dílu. Projevená důvěra nás otevírá.

Vynášení těžkých věcí na světlo může být nepříjemné. Duch je však může nově ozářit. Může nám darovat nový, pravdivější a celistvější obraz nás samých, nový pohled na  svět i lidí kolem nás i na něj samého.  Můžeme si tak sice uvědomit svou bídu a malost, ale Duch nás znovu ujišťuje, že Bůh zná naše životy a miluje je a může je vést k výšinám.  Bůh ničím v našem životě neopovrhuje. Všechno s ním můžeme sdílet. Vstupuje právě i skrze naši křehkost, kterou mu odkrýváme.

Každý z nás můžeme nyní prosit Ducha svatého,
aby se dotkl konkrétních věcí v našich životech.
Tady a teď.

Duchu svatý,
přijď do mých slabostí,
přijď do mého zmatku a strachu,
přijď do mé samoty a smutku,
přijď do mých selhání,
přijď do mé rodiny,
do mých náročných a vyčerpávajících vztahů,
do mé práce, únavy a vyčerpání,
přijď do mého odpočinku.

Duchu svatý,
odstraň závory,
které stojí mezi mnou a Tebou
i lidmi kolem mě.
Nauč mě plněji chápat tvou lásku a odpuštění,
abych je mohl/a ve světě žít,
neboť k tomu jsi mě povolal.