28. 3. 2026, IMA | Sekce: Aktuální téma | Archiv
Kolik Jidáš dostal českých korun za zradu Ježíše?
Jeden z Dvanácti Ježíšových apoštolů – Jidáš Iškariotský – odešel k velekněžím a zeptal se jich: „Co mi dáte, když vám ho zradím?“ Oni s ním smluvili třicet stříbrných. Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil. (Mt 26,14-15)
Cena osla, otroka či dnes ojetého auta
Vrtalo mi hlavou, kolik je v přepočtu na české koruny oněch třicet stříbrných, které Jidáš dostal za to, že Ježíše předal jeho nepřátelům. Existuje na to několik metod výpočtů (např. podle ceny práce tehdy a dnes, nebo podle ceny stříbra). Výsledek vychází zhruba mezi 60 000 až 200 000 Kč.
Je to hodně, nebo málo? Těžko říct. Takové peníze jen tak na chodníku nenajdete, ale zároveň to není žádné jmění. Vyjde to například na koupi ojetého auta – ale nové už za to nepořídíte. Tehdy byl jakýmsi ekvivalentem levného „lidového vozidla“ osel. Jidáš si za tu částku mohl koupit právě jeho. Anebo i otroka – i ten měl podobnou cenu.
Stálo mu to za to? Neznáme přesně Jidášovy pohnutky. Někteří biblisté se domnívají, že chtěl Ježíše jaksi „vyprovokovat“, aby konečně jednal a postavil se proti tehdejší moci. Jiní říkají, že mu šlo jen o peníze – možná viděl, že „kariéra“ s Ježíšem začíná být nejistá.
Vyměnit všechno za málo
Ať už byly jeho důvody jakékoli, zůstává jeden silný kontrast: Ježíš – Bůh, kterému patří všechno – celý vesmír, všechno zlato i stříbro světa – je prodán za cenu levného zvířete, otroka nebo dnešní ojetiny.
Jidáš tak vlastně vyměnil nekonečné za omezené. Plnost za zlomek. Něco, co přesahuje všechno, za něco, co se rychle rozplyne. Možná si myslel, že sází na jistotu – mít něco hned v ruce. Jenže právě tím přišel o mnohem víc. Stará osvědčená křesťanská moudrost totiž říká:
„Deus semper maior“ = Bůh je vždy větší,
Bůh je vždy víc, Bůh dává vždy víc…
Za co měním já?
A není to jen příběh z minulosti. Je to i otázka pro každého z nás. Příběh Jidáše není jen o třiceti stříbrných. Je o rozhodnutí, které se nějakým způsobem opakuje i v našem vlastním životě. I my máme podobnou volbu. Můžeme přijímat Boha jako zdroj života, smyslu a naplnění. Anebo sáhnout po rychlých náhražkách – po věcech, vztazích nebo jistotách, které slibují hodně, ale nakonec dají jen málo. Někdy volíme „rychlé řešení“, které nás možná kousek popoveze – jako levná ojetina. Ale na hlubší cestu života nestačí.
Možná proto stojí za to se ptát:
- V čem vyměňuji skutečnou, hlubokou lásku za její napodobeniny?
- Kde dávám přednost tomu, co přinese rychlé uspokojení, před tím, co je skutečně hodnotné?
Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu,
ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka
a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk... (Flp 2,6n)
Tip: Zobrazujte si téma týdne na vašem webu
Autor: IMA
Související texty k tématu:
Bohatství, zajištěnost, jistoty, mamon...
- Bohatství může být handicapem Bible často mluví o bohatství jako o handicapu. Handicap je něco, co člověka omezuje, co snižuje kvalitu života.
- Svět je nejistý. Budoucnost je nejistá. Jistoty jsou nejisté... Čím více se snažíme všechno pojistit a mít pod kontrolou, tím větší nejistota nás někdy přepadá.
- Bože, nedávej mi ani bídu, ani bohatství Bohatství může člověka pomalu ukolébávat v přesvědčení, že je zabezpečený, soběstačný, málo zranitelný...
- Kdybych měl všechny peníze světa Jednou se prý zeptali známého milionáře Rockefellera: „Kolik musí mít člověk peněz, aby byl šťastný?“
- Nechali jsme si nakukat, že se musíme dobře zabezpečit Většina lidí má svoje hodnoty teoreticky srovnány rozumně. Na nejvyšších příčkách bývá rodina, přátelské vztahy. U mnoha lidí se vysoko dostává i péče o vlastní duchovní růst.
- Další texty k tématu: bohatství, zajištěnost, jistoty, mamon
Touhy v našem životě
"Nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v tobě, Bože." (Sv. Augustin)
"V každém člověku je propast, kterou může naplnit jen Bůh." (Blaise Pascal).
"Bůh lidem dal do srdce touhu po věčnosti." (Kaz 3,11)
"Jako laň prahne po vodách bystřin, tak prahne má duše po tobě, Bože! Má duše žízní po Bohu." (Žl 42,2-3)
- Nenaplněná touha po štěstí je v srdci každého z nás Denně prožívám neustálou žízeň po štěstí, po radosti, po naplnění. A je těžké s tak absolutní touhou v duši žít...
- Měl jsem spoustu peněz, ale stále mi něco scházelo Po ukončení studia jsem si myslel, že až budu mít dostatek peněz a zaplním si skříň elegantními obleky, budu šťastný. Ale nebyl jsem. Trvalo mi několik let, než jsem zjistil, co to bylo.
- Naše obrovská touha po štěstí V každém člověku je propast o velikosti Boha. Nemůžeme ji naplnit věcmi, penězi, postavením, mocí, sexem, drogami, alkoholem, jinými lidmi, zážitky ani úspěchem. Jen Bůh ji dokáže zaplnit.
- Další texty k tématu nenaplněné touhy
