Bůh si oblíbil každého z nás

Ježíš se nechal pokřtít od Jana Křtitele, i když to neměl zapotřebí. Ukázal tím svou solidaritu s ostatními, kteří přijali křest od Jana před ním. Křtem Ježíš započal svoje veřejné působení, cestu s druhými a pro druhé: Prokazoval dobrodiní, uzdravoval nemocné, přinášel milosrdenství, těšil chudé… A dostal pro to od Boha velkou posilu – ujištění, že je jeho milovaný syn (srov. Lk 3,22). I každý z nás máme své poslání. I každého z nás si Bůh zamiloval a oblíbil.

A přijmout křest znamená pro každého z nás přijmout tutéž posilu a ujištění, že každý z nás je Bohem milovaný (srov. Lk 3,22). Nikdy není pozdě svůj křest znovu objevit a začít naplňovat jeho smysl. Přijmout křest znamená i přijmout Ježíšovo poslání a způsobem sobě vlastním jej šířit dál. Možná právě teď svět nejvíc potřebuje zažít, že má smysl vyjít k druhému člověku, prokázat mu solidaritu a pomoc a nestarat se jen o sebe.

A pokud někdy propadáme skepsi, že naše konání nepřináší žádné ovoce, je dobré si připomenout dvě věci. Za prvé, že na to nejsme sami. Při křtu nám bylo totiž přislíbeno: „Vaší silou ať je Kristus, náš Pán a Spasitel.“ A za druhé, že ovoce našeho působení zde nemusíme vidět, ale Bůh o něm ví...