Boží království klíčí a roste postupně

Vzpomínáte si, když jste jako děti zaseli fazole nebo obilí a pak pozorovali, jak klíčí a roste? Jak jste netrpělivě chodili kontrolovat, jestli se už něco děje, jak jste byli zklamaní, když se nějakou dobu nic nedělo, a pak na to nadšení, když se objevily první klíčky. Vybavíte si, jak jste žasli nad tím, jak se jednotlivé části rostlinky postupně rozvíjejí a pak rostou a sílí, nad tím, že to malé semínko má v sobě všechno, aby z něj vyrostla nová rostlina, že stačí, aby se dostalo do půdy, a stane se zázrak?

Podobný zázrak se děje, když se evangelium dostane do lidského srdce. Může to vypadat, že se nic neděje, ale když trpělivě čekáme, uvidíme, že z něj začne klíčit a pak růst Boží život. Jako kněz to s úžasem sleduji na těch, kteří se připravují na křest. Často ani neví, jak se to stalo, ale postupně si začnou všímat změn, které se v jejich životě, vnímání, myšlení apod. objevily. Podobně jako u semínek to potřebuje svůj čas, netrpělivé popotahování přinese víc škody než užitku.

Vystavuji se evangeliu,
aby i ve mně mohlo růst Boží království a přinést své plody?
A co rozsévám kolem sebe, do srdcí svých blízkých?