Závažnost špatných myšlenek

Občas mne napadají myšlenky, které nejsou zrovna pěkného
charakteru. Rád bych se Vás tedy zeptal, jestli to tam nahoře vidí jako hřích, nebo to berou jako nemoc (?), za kterou asi ani nemohu. Dost mne to štve, jelikož to jsou dost ošklivé věci - poté se modlím, jenže to zase zdržuje. Tak nevím co mám dělat. Zajímalo by mne, jak se z pohledu víry bere pojem "mysl" a "význam myšlenek".. jestli je špatná myšlenka něco jako hřích.

Myšlenky, které se nám v mysli vynoří, bychom mohli připodobnit k novinám a časopisům, které jsou vyloženy na pultu prodejny. Jsou tam časopisy nejrůznější - ty, co nás zajímají a ty, které nás vůbec nezajímají, časopisy s odbornou tématikou, ale také nehodnotný bulvár nebo časopisy, které nás nějak svádějí. Když jdu kolem, podívam se třeba, co tam všechno je. Ale rozhodující je, jaké noviny nebo časopisy si vyberu a koupím a ještě důležitější pak je, keré budu číst a které budu brát vážně. Jistě chápeš, co tím chci říci. Rozhodující je naše vůle, ne to, co vidím, když jdu okolo.

S myšlenkami, které nás napadají, je to podobné. To, že nás něco napadne, není hřích, byť by to byla sebehorší věc nebo sebevětší hloupost. Důležité je, jaké myšlenky si přisvojíme, tedy s jakými souhlasíme a dál s nimi pracujeme. Tam začíná odpovědnost člověka.

Pokud Ti tedy mohu radit, tak tohle:

- myšlenek, které Tě napadají a které vidíš hned jako nevhodné, si prostě nevšímej nebo je ber, jako když štěká nepříjemný pes,ale je za plotem a k Tobě nemůže;

- nenech si sugerovat, že jde o hřích;

- když si myšlenku "prohlédneš" a vidíš, že je nevhodná, zkus jí odložit jako nepotřebnou věc (třeba podobně jako použitý papírový kapesník), ale bez vzteku, bez strachu, zkrátka "jako by se nic nedělo" - protože ono se opravdu v duchovním smyslu nic neděje;

- modlitbu k takovému zážitku můžeš a nemusíš připojit, nedělal bych to ale strereotypně vždycky.

A hlavně nezapomeň, že Tě Pán má rád a že on je vždy silnější, než jakékoliv zlo. My tedy můžeme třeba i udělat chybu nebo zlu v něčem podlehnout, ale ani v tom případě nad ním zlo nevítězí a není tak silné, aby nás Pánu proti naší vůli ukradlo!

Kategorie otázky: Sebepřijetí, Křesťanská etika, hřích