Bůh změní osud svého lidu. (Am 9,14) - Citát z Bible na každý den

6. 1. 2008, taub

Není křest jen nadbytečná formalita?

Navigace: Katalog dotazů > Církev, společenství křesťanů > Křest dospělých

Otázka křtu mne poslední dobou zaměstnává. Ve svých třinácti letech jsem se vědomě rozhodl pro cestu za Ježíšem vyznáním, že jsem hříšník před Bohem a že potřebuji i já jeho milost. A též, že toužím a chci Ježíše následovat. Během života jsem se ale setkal s mnoha názory na křest, někdy si (dle mého) odporujícími.

Já křest chápu jako vnější vyznání víry. Ano, já se k tobě, Pane hlásím. Ona posvátnost křtu mi ale nějak nesedí. Protože bez oné vnitřní odevzdanosti a opravdovosti se může lehko stát jen divadýlkem pro okolí. Bez mého vlastního vnitřního prožívání. Tím křest nechci popírat. Ostatně, proto píšu, že mne tato otázka v současnosti zaměstnává.

Nejsem si vědom, že bych byl jako dítě pokřtěný. Moji rodiče začali chodit do křesťanského společenství, když mi bylo sedm let. Do té doby jsem o víře nikdy neslyšel. Mám s vírou, modlitbou i -dá-li se to tak nazvat - setkáním s Bohem plno krásných zkušeností, včetně jistoty, že mu patřím. Přesto mne napadá: mám se kvůli formě nechat také pokřtít? Jenže se mi vnucuje hned spousta otázek dalších. A proč? Jen pro formu, když mu patřím? Protože to tak většina dělá? (Nikdy jsem nešem s hlavním proudem.) Nedělám takovým aktem nakonec z Pána Boha lháře? Když se aktem křtu "jistím"? Nestačí mi oddaná důvěra, že jsem jeho? Můžete mi odpovědět?

Slovem a gestem vyjádřit pravdu, která je uvnitř

Díky za otevřenou osobní otázku, která je ale i hodně zajímavá teologicky.

Mohu Vám nabídnout pohled katolické církve, který osobně také sdílím a Vás poprosit, abyste poté s tímto předstoupil v modlitbě přímo před Ježíše a ptal se jeho, kudy osobně Vás chce dále vést.

Tedy:
My katoličtí křesťané (a v tomto případě jistě ne jenom my ale mnozí další bratři a sestry ve víře v různých křesťanských církvích) věříme, že křest není pouze vnějším znamení, že není pouze jakousi viditelnou přihláškou k víře či do církevní organizace. Jestliže by tomu tak skutečně bylo, pak naprosto chápu Vaše rozpaky.
My však věříme, že křest je Ježíšem Kristem samotným - tak jak to čteme v Bibli např. Mt 18-20 - ustanovený způsob, ve kterém se snoubí viditelné s neviditelným, lidské s Božím, ve kterém skrze vnější znamení Bůh člověka skutečně přijímá za svého syna či dceru a přijímá tak každého pokřtěného do společenství bratří a sester, kteří si vzájemně pomáhají na cestě za Bohem a tak vytvářejí církev.

Je jisté, že Bůh ve své moci a lásce není nutně vázán ve svém vztahu k člověku na tento lidmi slavený okamžik, nicméně věříme -tak jako společenství křesťanů od začátku po celá tisíciletí až do dnešních dnů - že Ježíš zvolil tento způsob, protože vychází dokonale vstříc lidkému způsobu prožívání důležitých věcí.
Vždyť vše důležité, co člověk touží, aby nebylo jen otázkou jeho nitra, a zároveň, aby to byla skutečnost, která ho v nitru jeho bytí zasáhne, toto vše každá civilizace slaví velmi podobným způsobem - vnějším znamením, které vyjadřuje vnitřní skutečnost, která sice není vidět, ale přesto zcela reálně existuje a je pro člověka moc důležitá.

Tak se slaví svatba - nejde přece o to je něco říci tomu druhému - ale slovem a gestem vyjádřit pravdu, která je uvnitř. Tak slavíme narozeniny - dárek přece vyjadřuje mnohem víc než jen to, jakou má finanční hodnotu, tak slavíme např. promoci či štědrovečerní okamžiky. Vždy spojením vnějších gest s obsahem unitř, který není možné vyjádřit, který ale je to nejdůležitější. Vždyť jinak by vše od Štědrého večera až po svatbu byla jen fraška...

A my křesťané věříme, že právě pro tuto snahu vyjít plně vstříc lidské přirozenosti, Ježíš ustanovil křest právě tak, že spojil vnitřní nesmírně zásadní okamžik přijetí člověka za Božího syna či dceru a odpuštění všech jeho dosavadních hříchů s vnějším symbolickým obmýváním životodárnou vodou.


Tak snad Vám mé řádky pomohou, abyste si se samotným Pánem i své osobní rozhodnutí o křtu poctivě a otevřeně v modlitbě vyříkal.
Já Vám v tom držím palce skrze svoji modlitbu.

Kategorie otázky: Křesťanství, Církev, společenství křesťanů, Křest dospělých

Cyril a Metoděj

(3. 7. 2020) Oba rodní bratři, jejichž svátek slavíme 5. července, pocházeli ze Soluně. Ta byla v té době největším střediskem…

Nedělní videokázání (NEJEN) pro děti

Nedělní videokázání (NEJEN) pro děti
(26. 6. 2020) Ježíš řekl svým apoštolům: „Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mě hoden; kdo miluje syna nebo…

27. 6. Den památky obětí komunistického režimu

27. 6. Den památky obětí komunistického režimu
(26. 6. 2020) 27. června 1950 byla komunisty zavražděna Milada Horáková (o několik měsíců před ní byl komunisty ubit k smrti kněz Jose…

Tomáš More (22.6.)

Tomáš More (22.6.)
(21. 6. 2020) Filozof, humorista, mučedník... Popraven králem Jindřichem VII. Patron politiků a vládců.

Josef Kemr - výročí narození skvělého herce

(19. 6. 2020) Josef Kemr (20. 6. 1922 – 15. 1. 1995) vynikající herec a aktivní křesťan.

Kdy je Den otců

(15. 6. 2020) Den otců - datum

Varování před sektou Shincheonji

Jde o nové náboženské hnutí z Jižní Koreje. Církve po celém světě proti němu varují.

Důvodem je sektářská povaha, manipulativní praktiky, snahu o utajování, zásadní odklon od křesťanského učení apod.

Její členové zpravidla postupně opouštějí rodiny a omezují veškeré kontakty s vnějším světem.

Více informací:

 www.scjinfo.cz