13. 10. 2008, peb
Může mě pokřtít třeba můj děda?
Navigace: Katalog dotazů > Náctiletí - sexualita, vztahy > Hudba, škola, krize víry,...
Asi před rokem jsem dostal dar, uvěřil jsem.... považuji se za věřícího, ač nejsem pokřtěn... O křtu dlouho přemýšlím, ale úplně přesně nevím, co udělat.... četl jsem že může křtít každý, kdo má úmysl „konat to co církev“ a křest udělit. Vím, že se pronese: Já tě křtím, ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.“ Při těchto slovech je na člověka lita čistá voda. To mě takhle může pokřtít třeba můj děda, a bude to platné???
Za normálních okolností je křtu věnována „dlouhá předchozí i následná péče“
S přijetím křtu je to trochu podobné, jako s narozením člověka – jedná se, viděno biblicky, o jakési nové, duchovní narození. I sám Ježíš Kristus v Janově evangeliu narození a křest přirovnává: „Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího.“ (Jan 3, 5)
Toto Ježíšovo přirovnání se docela hodí i k Vaší otázce, pokud jej trochu rozvineme: Narodit se člověk může nejen v porodnici, ale třeba i cestou v autě nebo doma nebo dokonce někde venku, pokud ta chvíle přijde nečekaně a maminku zaskočí. A pokud je samozřejmě poblíž někdo, kdo si ví alespoň nejzákladnějším způsobem rady, aby nebyl život maminky i dítěte zásadně ohrožen. Rozhodně je ale takováto situace nouzová. Za normálních okolností se narození dítěte věnuje dlouhá předchozí i následná péče a samotný porod by měl proběhnout v prostředí k tomu uzpůsobeném a za asistence odborníků.
Křest, který by Vám udělil např. Váš děda, by podobně byl „křtem v nouzi“. Tato varianta v praxi existuje pouze v souvislosti s ohrožením života, kdy není čas přivolat kněze ani konat nějakou přípravu ke křtu. Je to samozřejmě situace výjimečná.
Za normálních okolností je křtu věnována rovněž „dlouhá předchozí i následná péče“, jako je tomu v přirozené rovině s novorozenci. Zájemce o křest se po nějakou delší dobu, pokud možno alespoň rok, na přijetí křtu připravuje (osvojuje si určité znalosti z oblasti víry, životní styl křesťana, začleňuje se do společenství věřících, zvyká si na osobní i společnou modlitbu) a následně se pak po přijetí křtu stává živým členem společenství křesťanů, církve. Máte-li vážný zájem o křest, vřele bych Vám doporučoval přihlásit se na některé faře, nejlépe v místě bydliště, na řádnou přípravu, která po čase vyústí v „duchovní narození“ i se vším, co k tomu patří.
Kategorie otázky: Křest dospělých, Hledání Boha, víry, Hudba, škola, krize víry,...
