Můj partner není panic; vadí mi to.

Chodím s nevěřícím klukem, který akceptuje to, že chci v čistotě setrvat až do svatby. Jenže jsem zjistila, že on už panic není a já jsem teď v rozpacích. Mám ho moc ráda, jen nevím, jak se k tomuto stavět. Přijde mi hloupost se s ním rozcházet jen proto, že už není panic, ale jsem z toho taková nesvá. Věřím mu, ale nevím jak se s tím smířit. Prosím o radu a předem moc děkuji za odpověď.

Je chvályhodné, že hodláte setrvat v čistotě až do svatby a lze očekávat, že kluk, který už má sexuální praxi, bude v mnohem větším pokušení (pod větším tlakem pudů), než Vy. Bývá snazší nezačínat, než (byť dočasně) končit.
Nepochybuji, že jste z toho nesvá, ale není mi jasné, z čeho přesně.

Vadí Vám, že morálně selhal? („Kdo je bez hříchu, ať první hodí kamenem“) 
Bojíte se, že to nevydrží a opustí Vás, nebo Vám bude nevěrný?
Máte pocit, že není spravedlivé, že on už má zkušenosti?
Nebo je v tom něco úplně jiného?

Určitě stojí za námahu zkoušet zjistit, co přesně vyvolává Vaši nepohodu. Nepochybně se vyplatí uvažovat o hranici, kterou nehodláte překročit, ani kdyby to mělo znamenat rozchod. A ještě jedno doporučuji promýšlet: Soužití s nevěřícím může být vážnou zátěží pro osobní víru a značnou komplikací v náboženské výchově dětí. Ne nadarmo je takový sňatek možný pouze se svolením biskupa.

Kategorie otázky: Sexualita předmanželská