Hněv jako překážka povolání k zasvěcenému životu?

Dobrý den,
může člověk, který se neumí ovládat v hněvu, uvažovat o zasvěceném životě? Jak si můžu troufat a myslet si, že nebudu na škodu někde, kde je zapotřebí více cností než slabostí a hříchu? Možná si i mé blízké okolí myslí, že se na tuto cestu nehodím...Mám se nejdříve snažit napravit, a pak se na tuto cestu vydat?

Moc děkuji za odpověď.

Dobrý den,
základní povolání každého člověka je ke svatosti. Toto povolání naplňujeme v žádoucím případě tím způsobem života, který nám Pán určil – někdo v manželství, jiný v zasvěcení... Vždy však jde o proces formování vlastní existence podle vzoru, kterým je Kristus.

Domnívám se, že život v manželství stejně jako cesta zasvěceného života jsou "místem realizace Božího záměru" nikoli odměnou za dosažené kvality. Nejde o troufání si, ale o spolupráci s Duchem svatým.

Myslím si, že dlouhodobá touha může být jedním ze znaků povolání. Za úvahu jistě stojí i názor lidí, kteří Vás znají, především zpovědníka. A neovládaný hněv? Spíše než současný stav má vypovídací hodnotu směřování; je za poslední roky patrný nějaký posun? Je to posun k lepšímu?

Tak jako s jinými věcmi, i s hněvem se můžete učit pracovat - nejlépe za pomoci odborné (psychoterapeutické)pomoci. Není totiž důležité jen to, že se hněváte, ale je potřeba si položit otázku - kdy, kde, jak často, proč... Za pomoci psychoterapie je možné se učit "energii", která je s hněvem spjatá, využívat konstruktivněji.

Přeji Vám, aby se Vám to podařilo.

Kategorie otázky: Povolání, boží vůle, Sebepřijetí