Ultimátum: buď já, anebo tvoje víra

Dobrý den, mám takový problém a prosím vás o radu. Mám přítelkyni, se kterou už přes rok chodím. Mám ji velmi rád, akorát je tu ten problém, že já jsem věřící a ona ne. Asi před měsícem přišla má přítelkyně s tématem, kterému jsem se tolik měsíců vyhýbal. Chtěla by, abychom spolu žili i sexuálně. Již před tím jsem to naznačoval, ale nyní jsem to musel říct naplno - já chci sex až po svatbě. Moje přítelkyně se nejdříve smála, myslela si, že žertuji. Když zjistila, že to je holý fakt, dala mi ultimátum - buď ona, nebo moje víra. Stojím před velkým dilematem - mám zůstat věrný Bohu a své víře anebo se podvolit své milované? Prosím, poraďte mi. Svou přítelkyni velmi miluji, ale je tu také moje víra.

Milý...,

ta věc se má tak – přijít o víru kvůli druhému je příliš velká ztráta, takto to postavit nelze. První, co je ale třeba si ujasnit je to, jaký vlastně máte vztah. Je v pořádku, že ta, která by tě měla milovat, předkládá ultimáta? O čem to svědčí? Chtěl bys žít s děvčetem, které tě nebere vážně – se vším, co máš a co k tobě neodmyslitelně patří? Navíc, jakmile se tento způsob osvědčí, co ji bude bránit v tom, aby ho použila napříště znovu? Bylo by ti v tom dobře? Nepotřebuješ víc? I ty potřebuješ být milovaný takový, jaký jsi, ne jen milovat, aby to bylo to pravé. Jak by ti bylo, kdybys skutečně vyměnil víru za sex? Ve chvíli, kdyby se tak stalo? Druhý den?

Vztah s nevěřícím
může být náročná cesta

Umím si ale představit, že ono děvče o víře netuší nic a je v lásce nezralé, proto reaguje takto. Možná, že by při hlubší komunikaci vše pochopila. Zároveň ale je to velké varování – podaná ruka v tom, aby ses podíval na to, co nese spojení s člověkem nevěřícím. Je v tom tolik nepochopení a rozdělení. A nejen v této oblasti, ale vůbec v praxi křesťanského života. Rozhodnout se pro takový vztah je jistě rozhodnutí se pro náročné životní podmínky. Netvrdím, že to není možné, ale je to prostě náročná cesta. Pokud by tě partnerka neměla respektovat v tomto, a pro nás křesťany to neobnáší jen sex jako takový, je v tom řada dalších aspektů, pak by byla vážně omezena tvoje svoboda a důstojnost, k níž jsi Bohem zván.

I rozchod
může být projevem lásky

Za sebe tedy říkám – pokud můžeš, promluvte si, pokud uvidíš, že to nemá žádný výsledek, pak je lepší jít od sebe a ten vztah vzít jako dar k rozpoznání toho, co v životě chceš pro sebe a co už není dobré přijmout. Pak by ta láska měla v tobě přerůst v lásku obdarující – tedy v to, že dívku z vašeho vztahu uvolníš pro jí rovný vztah, ve kterém jí bude dobře. A sám se také uvolníš pro sobě vyvážený vztah. To je také láska, a to i přesto, že rozchod bolí.

Je mi líto, že přišlo takové rozdělení, ale vážně ti přeji, abys byl šťastný ve své víře a nenechal si ji nikým vzít. Přátelství Boha nemůže vynahradit žádný lidský vztah.

Kategorie otázky: Víra a život (život z víry), Láska a vztahy, Sexualita předmanželská, Křesťanská etika, hřích, Láska v partnerství, příprava na manželství, Vztah s nevěřícím