Znám své ovce. (J 10,14) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Knihovna

Tomasz Weleclawski

Povídka a pohádka od Karla Čapka

Z knihy: Rekolekce s Karlem Čapkem

Vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Kapitoly z knihy na tomto webu:

Z ÚVODU KNIHY:

NĚKOLIK SLOV NA DOBRÝ ZAČÁTEK

1. Rekolekce s Karlem Čapkem? Co je to vůbec za podivný nápad? Abych věc trochu ozřejmil, nejprve několik slov o člověku, se kterým bych chtěl zprostředkovat naše společné setkání na stránkách této knihy. Karel Čapek (1890 - 1938), jeden z nejvýznačnějších českých spisovatelů, novinář, filozof a moralista, bezpochyby a v neposlední řadě křesťan, ačkoli vůbec ne z těch "vzorových", spíše silně kritický a plný skepse vůči církevní každodennosti, sám ovšem nikdy rekolekci nehlásal. Možná by však nebyl ani tolik udiven, kdybych mu řekl, že jej hodlám uvést právě v této roli. Čapek se totiž dívá na svět způsobem, který by měl být naprosto vlastní každému, kdo chce pomoci sobě i jiným pochopit, kým že každý z nás jako člověk je a kým se ještě díky Bohu může stát - a to je přece v zásadě předmětem a cílem každé rekolekce. Výjimečný pozorovatelský dar a dokonalá znalost lidí se v Čapkově tvorbě spojuje s moudrým a zcela nesentimentálním pochopením každého člověka zvlášť, střízlivá pronikavost s fantazií, humorem a slovesným mistrovstvím. Čapek je v tom všem dokonalým ztělesněním českého ducha, beze vší pochyby nesrovnatelně bohatšího než to, co z něho stačilo dosud proniknout do našeho kulturního, duchovního a náboženského povědomí. Mám pocit, že byť i malá porce plodů tohoto ducha by mohla být skvělým lékem na některé polské neduhy - včetně těch, které se znásobenou silou provázejí náš život právě dnes.

2. Z těch všech důvodů bych chtěl, aby tu promlouval hlavně Karel Čapek jako náš vzácný host - svou vlastní roli mám pak v záměru silně omezit: budu trochu jako divadelní ředitel, který objasňuje publiku, co se za chvíli bude dít, a trochu jako neukázněný divák či posluchač, který se čas od času vmísí se svou troškou do mlýna, ať už hlasitým komentářem nebo dotazem. Ospravedlněním takového nepříliš spořádaného chování může být jen to, že ho podnikám nejen svým jménem. Chtěl bych tím způsobem pokud možno pomoci každému, komu se zachce vydat se mnou na setkání s Karlem Čapkem. Nejde přece jen o setkání s ním, jde ve skutečnosti o setkání kohokoli z nás se sebou samým a s druhým člověkem a tak vlastně nakonec i o setkání s Tím, bez něhož tu není ani nás, ani ničeho, co bylo, je a ještě může být naším.

(Autor)


Poděkování Tomáše Halíka
(výběr)

Chtěl bych poděkovat otcům karmelitánům, že nám vkládají do rukou tuto sličnou knížku plnou překvapení, knížku překonávající předsudky a nabízející dotyk vlídné moudrosti.

Chtěl bych poděkovat autorovi, polskému katolickému teologovi a filozofovi střední generace, že nám zprostředkovává v této knize nový pohled na duchovní cvičení, ... a na naši českou spirituální tradici. ...

Když se řekne duchovní cvičení, rekolekce, představíme si vážný čas k usebrání, zpytování svědomí, kajícnosti a přijetí dobrých předsevzetí. Avšak tato knížka představuje jiný typ rekolekcí: cesta k duchovní hloubce tu vede přes všední věci, slova voní víc "člověčinou" než kadidlem, jednotlivé meditace nabízejí spíše úsměvné porozumění než dramatická životní rozhodnutí. Autor nevystupuje jako vůdce, nýbrž jako pozorovatel a vtipný komentátor, který nás diskrétně doprovází a občas klade překvapující otázky. Nejvíce však překvapuje tím, že texty, o které se opírá, nejsou vzaty z posvátných knih ani zbožných traktátů, nýbrž z beletrie, a navíc z díla českého autora... ...

Karel Čapek celým svým dílem i životním nasazením svědčil nejen o pozorné lásce k člověku, nýbrž i o pokorném hledání "Boží šlépěje" v každodennosti všedních věcí, v čemž silně připomínal svého milovaného autora, anglického konvertitu G.K.Chestertona.

We1eclavski objevuje Čapkovu diskrétní a plachou spiritualitu v jeho pohádkách, apokryfech, novinářských statích i v detektivních příbězích. Ty jsou u Čapka vlastně "antidetektivkami" - od kriminálních záhad nespějí k jednoznačnému rozuzlení, nýbrž poukazují ke komplikovaným tajemstvím lidského srdce, které mohou soudit lidé, ale jen Bůh sám může být jeho plně chápajícím svědkem. Také Čapek se zříká soudu a obžaloby, nevolá ani tváří v tvář lidské bídě, kterou dobře znal, po násilí, pomstě a revoluci, nýbrž nabádá k porozumění, soucitu, trpělivosti a domluvě slušných lidí. V jednom ze svých posledních článků vydává svědectví o tom, jak jej hymnus k svatému Václavovi pohnul k pokleknutí na dlažbu katedrály a jeho "Modlitba za pravdu" a "Modlitba tohoto večera" dokazují, komu svěřoval starost o národ a ohrožené hodnoty lidského soužití v hodinách velké krize. Čapek zobrazil Boha po svém způsobu, nepateticky, jako laskavého stařečka, který člověku, posedlému a vyčerpanému vlastním velikášstvím, ukládá jako povinnost i uzdravující pokání péči o to, aby dílo rozumu, vědy a techniky lidstvo neohrožovalo, nýbrž aby "svítilo a hřálo".

Ve svém posledním dramatu autor zasahuje ústy moudré matky do sporu rozvaděných dvojčat o tom, co to znamená udělat pořádek: pravicový konzervativec Kornel míní, že pořádek záleží v tom, dát věci tam, kde byly, socialistický radikál Petr vidí pořádek v tom, dát je tam, "kde mají být"; matka však ví, že dobrý řád předpokládá nalézt pro všechny věci to místo, "kde je jim dobře". Čapek zvažoval ve svém mnohostranném díle váhu mnoha názorů, slov, věr a hodnot - a hledal pro ně místo, kde je jim dobře. Tomasz We1eclowski vybral z jeho knih řadu myšlenek a vyložil je v kontextu modlitby, snahy obnovit harmonii mezi člověkem, Bohem a světem - a my s údivem zjišťujeme, jak je tam Čapkově civilní moudrosti dobře, velmi dobře. ...

Děkuji také všem, kdo přijmou We1eclowského knihu nejen jako poutavé čtení pro ukrácení času, nýbrž tak, jak je míněna - jako pozvání k duchovním cvičením, jako pomoc a inspiraci na cestě "péče o duši", jako podnět k hledání větší opravdovosti života z víry, naděje a lásky. Oslavě těchto tří křesťanských ctností chtěl Čapek v době mnichovské krize věnovat román, jeho napsání však zmařila spisovatelova předčasná smrt. Polský teolog Tomasz We1eclowski prokázal tím, že učinil Čapkovy texty východiskem k meditacím o základních hodnotách křesťanského života, dobrou službu Čapkovi i české kultuře. Pomohl nám nahlédnout do oné "třinácté komnaty" české duše, pochopit onu čapkovsky civilní a plachou zbožnost, kterou pokládám za typický rys naší spirituality. Jsme mu za to vděčni.

Tomáš Halík



OBSAH celé knihy:

Úvodem - Tomáš Halík
Karel Čapek O ZAČAROVANÉM TULÁKOVI (pohádka)
Několik slov na dobrý začátek

Den první
VĚCI VŠEDNÍ A DOBRÁ NOVINA
Karel Čapek MARTA A MARIA (z Knihy apokryfů)
Karel Čapek LAZAR

Den druhý
VĚCI VEŘEJNÉ A ČÍM JE NÁM SMRT
Karel Čapek O PĚTI CHLEBÍCH
Karel Čapek BENCHANAN

Den třetí
VĚCI POSLEDNÍ A ČÍM JE NÁM SMRT
Karel Čapek MUŽ, KTERÝ NEMOHL SPÁT
Karel Čapek POSLEDNÍ SOUD

Doslov (Jacek Baluch)



Stručná životopisná data Karla Čapka (umístěno na serveru vinohrady.cz)

Související texty k tématu:

Povídky, příběhy:
- Kup si los (kniha příběhů Briana Cavanaugha)
- Povídky z verandy (Phillip Gulley)
- Pěstování kořenů Za co se vlastně máme modlit?
- Vše má svůj pravý čas Prosté úvahy o tom, jak dobře žít
- Beletrie a povídky na tomto webu

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody. (Jr 17,5)

Den skautů - 24. duben

Den skautů - 24. duben
(23. 4. 2024) Na svátek sv. Jiří se připomíná Den skautů.

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(21. 4. 2024) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát pohanskými uctívači Matky Země.…

Bůh mi nepomohl, útočiště nacházím v temnotě

(19. 4. 2024) Od mala jsem byla zneužíváná, nezažila normální rodinu, vztahy. Jen lhostejnost, neupřímnost, samý podraz....…

Papež František se setkal se zástupci dospělé větve italského skautingu

Papež František se setkal se zástupci dospělé větve italského skautingu
(15. 4. 2024) Papež František přijal zástupce italského katolické skautského hnutí dospělých (MASCI) při  příležitosti 70.…

Akce K: 13. dubna 1950 přepadli komunisté všechny mužské kláštery

(13. 4. 2024) 13. dubna 1950 přepadla komunistická bezpečnosti v rámci "akce K" mužské kláštery na území celého…