Podej mi ruku...

Praze

Kapitoly z knihy na tomto webu:

Každý potřebuje v něco věřit - bez toho se snad ani nedá žít. Pro mne je bytostnou nutností víra v lásku, přátelství, v dobro v lidech, jejich schopnost oběti a vůbec si nemyslím, že je to naivní v dnešním světě. I když pohled na dějiny od nejstarších po nejsoučasnější není právě povzbudivý - ale existence tmy přece nevylučuje světlo.

Mé přání je, aby lidé na celém světě k sobě našli cestu - a tam, kde to nedokáží z lásky, tedy aspoň z rozumu, aby mohl být vytvořen alespoň výchozí předpoklad k zachování života na této planetě.

Aby dokázali společně a moudře - v souladu s přírodou, jejíž součástí jsou, vyřešit své životně důležité problémy.

Aby to stihli, dokud to ještě je v jejich možnostech.

(doslov autorky - přetištěno z časopisu Záběr č.18/1979)

Autor: Markéta Procházková

Témata: Poezie

(Související) texty k tématu:

Příroda:
- Příroda: Bohu na stopě
- Vytvořily můj rozum nerozumné a náhodné síly?
- Astronaut Cernan o Bohu
- Astronaut Irwin: Čemu mě naučil let na Měsíc
- Člověk potřebuje přírodu
- Příroda je velkolepá podívaná
- Na Zemi jsme jen v podnájmu
- Víra nedává odpověď na fungování přírody
- Věřím v Boha Stvořitele nebe i země
- Vzkříšení Obnova stvoření
- Další texty k tématu příroda, stvoření zde