Víra v náhody je neslučitelná se svobodou

Čeho se bát?

z knihy Náhody a náhodičky s Marií Svatošovou , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Nebojte se! Moc Kristova kříže a vzkříšení je
větší než veškeré zlo, z něhož by člověk mohl
a musel mít strach. (Jan Pavel II.)

Těch situací, kdy jde člověku o život a kdy my pro takové situace nemáme přirozené vysvětlení, je prakticky nekonečná řada. Jejich okolnosti neznáme nebo je nechápeme, a proto si často vypomáháme oním inkriminovaným slovíčkem„náhoda“. Připadáme si úplně bezmocní, když auto řízené opilcem „náhodou“ vyletí ze zatáčky a zmaří mladý nadějný život. Vnímáme to jako velkou nespravedlnost, když na rakovinu plic zemře člověk, který v životě neměl cigaretu v puse. Tady sice spíš než o náhodě mluvíme o smůle,ve skutečnosti tím ale myslíme totéž. Smrt jsme si zvykli vnímat jako něco nepatřičného a ne přirozeného, ale ona je ve skutečnosti záležitostí docela přirozenou. Smrt těla sama o sobě ovšem nemůže člověka připravit o jeho život věčný. O ten ho může připravit jedině hřích. Je proto velkým paradoxem, že právě hříchu se mnozí lidé bojí ze všeho nejmíň.

Čeho se tedy bát a čeho se nebát? Komu důvěřovat? Nenechat se v dnešním rozbouřeném světě manipulovat strachem, to předpokládá vstřebat až do morku kostí onu Boží výzvu: „Nebojte se.“ Opakuje ji i Jan Pavel II.: „Nebojte se! Moc Kristova kříže a vzkříšení je větší než veškeré zlo, z něhož by člověk mohl a musel mít strach. Existuje někdo, kdo drží v rukou osudy tohoto pomíjivého světa, kdo má v rukou klíče od smrti a podsvětí, kdo je alfou i omegou.A tento někdo je Láska. Jen on se může plně zaručit za slova: Nebojte se!“

Jinými slovy – nenechat se v dnešním rozbouřeném světě manipulovat strachem vyžaduje víru a důvěru v Boha. Rozhodně se vyplatí o ni usilovat. Takové úsilí může začít různě. Například vědomým rozhodnutím konečně už přestat věřit na náhody. Důsledně a beze zbytku, protože osvobození od strachu je s vírou v náhody neslučitelné. Tak jako každé úsilí, i tohle bude člověka stát nějakou námahu. Ale odměna se brzo dostaví – člověk dosáhne dosud netušeného klidu a míru v srdci a své další pomíjivé dny bude prožívat určitě lépe a plněji. A taky mnohem dobrodružněji, což není vůbec zanedbatelné, uvážíme-li, kolik lidí dnes uprostřed blahobytu doslova či obrazně umírá nudou.