Rozhodující je víra, která se projevuje láskou. (Ga 5,6) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Knihovna

Josef Petr Ondok

Velký třesk bez počátku?

Hypotéza Boha

z knihy Ateismus, vesmír a Bůh , vydal(o): Trinitas

To, co spojuje kosmologické modely, je předpokládaný počátek vesmíru ve velkém třesku. Má smysl se ptát, co předcházelo tomuto třesku? Nebo ukončit vysvětlování na tomto kroku a neptat se dále? Můžeme zaujmout trojí postoj:
1. Pokládat teorii velkého třesku za neukončený stupeň vysvětlení a čekat na další fakta, která by dále osvětlila tento fenomén.
2. Hledat adekvátnější model, který by uspokojivěji vysvětlil empirické skutečnosti, které vedly k teorii třesku a poskytl zároveň nové vysvětlení vzniku vesmíru.
3. Interpretovat počátek vesmíru vyplývající z velkého třesku jako fenomén potvrzující v jisté míře hypotézu stvoření.

První a druhý postoj znamená odklad řešení. Vzniká tedy otázka, zda je možno interpretovat počátek vesmíru jako akt stvoření. Pro fyziku pojem stvoření, jakožto vznik vesmíru v důsledku činnosti nějakého dalšího činitele, který je mimo oblast možného pozorování, a navíc, jehož tvůrčí akt by přesahoval kategorie fyzikálního působení, nemůže být předmětem přímého zkoumání. Může však být předmětem další filozofické analýzy. Jestliže připustíme tvrzení, že vše musí mít své vysvětlení, pak hypotéza o existenci takovéhoto bytí nebo bytosti určené právě touto tvůrčí schopností by byla vysvětlením, i kdyby nemohla blíže určit povahu tohoto hypotetického bytí. Platnost hypotézy by se opírala o platnost zásady, že všechny fenomény vyžadují vysvětlení (i když takovéto vysvětlení nemusí být člověkem nalezeno "hic et nunc"). Hypotéza Boha jako původce světa by představovala jedno z "možných" vysvětlení.

V tomto postupu předpokládáme, že svět je inteligibilní ve svých částech i ve své totalitě, tzn. že je vysvětlitelný. Tento předpoklad je také zahrnut v tradičním principu dostatečného důvodu, jehož formulaci uvádí např. Leibniz. K.Popper definuje vědu jako realizaci základního lidského úsilí o vysvětlení světa. Můžeme se ptát, jestli hledání vysvětlení naráží na nějaké definitivní, nebo jen provizorní hranice. E.Davies připouští obě možnosti: Věda je založena na přesvědčení, že svět je racionální. Možná, že jsou některé stránky reality, které leží mimo hranice racionálního poznání. Možná, že jsou věci, jejichž vysvětlení leží mimo tyto hranice a možná, že jsou i jiné, které vysvětlení vůbec nemají.

Vysvětlení počátku vesmíru hypotézou Stvořitele se jeví jako korektní, i když pojem Stvořitele nemůžeme blíže určit. Naproti tomu hypotéza, že počátku vesmíru ve velkém třesku nic nepředcházelo a že za něj není možno jít, znamená že svět vznikl z ničeho a jeví se jako absurdní, t.j. jako něco, co nelze myslet. Takové pojetí není vysvětlením.





Svět, který stvořil sám sebe…

Co říci o problému důkazu existence Boha z hlediska věd? Z toho, co bylo řečeno v diskusi problému, je možno vyslovit určité závěry. Lze přijmout hypotézu Boha jako vysvětlení časového vzniku světa i jako vysvětlení jeho zákonitosti. Tato hypotéza se jeví jako racionálnější než alternativa světa, který stvořil sám sebe, nebo alternativa věčného světa, nebo alternativa světa, ve kterém místo zákonitosti vládne náhoda. Je nutné přijmout princip racionality a inteligibility světa, z něhož věda fakticky vychází a bez níž ztrácí smysl. Jestliže má smysl ptát se, proč nějaká věc je taková, jaká je, pak musí mít i smysl otázka, proč tato věc je. Vysvětlovat jednotlivé věci a jevy našeho světa vede nutně k požadavku vysvětlení světa v jeho celistvosti. Toho důkazem je vznik kosmologických teorií o vzniku světa. Racionalita našeho intelektu v té podobě, kterou Angličané nazývají "common sense", nám napovídá, že takové vysvětlení existuje. A existuje-li, pak hypotéza Boha je tou nejpravděpodobnější jeho alternativou.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:




(Související) texty k tématu:

Příroda

Věda, rozum a víra:
- Jiří Grygar a jeho pohledy na vědu a víru - soubor textů
- Odporují si věda a víra? Prof. RNDr. Jan Fischer DrSc
- O vztahu víry a rozumu - průřez encyklikou Fides et Ratio (ThDr. Jiří Skoblík )
- Mystérium a rozum - o Bohu systematicky (Dominik Pecka)
- Další texty k tématu věda, rozum a víra zde

Víra:
- Víra je dobrodružství i osobní vztah 
- Základní pohled víry - I Tobě jde Bůh vstříc
- Víra je velmi široký pojem (Aleš Opatrný)
- Víra zraje krizemi (Dle J. Powella)
- Credo (kredo) - Souhrn křesťanské víry
- Další texty k tématu víra zde

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Dva víkendy pro manžele - jaro 2025

Dva víkendy pro manžele  - jaro 2025
(15. 10. 2024)  Komunita Chemin Neuf organizuje na jaře 2025 dva víkendy pro páry, které v sobě najdou odvahu…

„Štěstí – cesta nebo cíl” - víkend pro mládež od 14 do 18 let

„Štěstí – cesta nebo cíl”  - víkend pro mládež od 14 do 18 let
(9. 10. 2024) Program tohoto víkendu se bude týkat štěstí, radosti a všeho, co k pozitivním emocím patří. Můžeš se těšit také na…

Neboj se! aneb jak překonat svůj strach - víkend pro mládež 18- 30 let

Neboj se! aneb jak překonat svůj strach - víkend pro mládež  18- 30 let
(9. 10. 2024) Přijeď na víkend na starobylý zámek, setkej se se skvělými lidmi a dej Pánu prostor, aby odpověděl na tvé…

Na pondělí 7. října vyhlásil papež František Den modliteb a půstu za mír

Na pondělí 7. října vyhlásil papež František Den modliteb a půstu za mír
(4. 10. 2024) „Je toho zapotřebí, zatímco válečné požáry nadále pustoší lidi a národy“.

Nechme na sebe hledět Ježíše (papež František)

Nechme na sebe hledět Ježíše (papež František)
(3. 10. 2024) Co nám nabízí svědectví Františka z Assisi dnes?