Sekce: Knihovna
Není trní bez růže
z knihy Cesty světla , vydal(o): Nové město
Bolestné je pomyšlení, že mnoho lidí svůj život ve skutečnosti vůbec nežije. Nežijí, protože nevidí. A nevidí, protože se na svět, na věci, na svou rodinu, na ostatní lidi dívají jen svýma očima. Aby člověk viděl, pak by stačilo, aby se na každou událost, na každou věc, na každého člověka díval očima Božíma. Jen ten vidí, kdo se ponoří do Boha, kdo ho pozná jako lásku, kdo uvěří v tuto lásku a přijme smýšlení svatých: „Všechno, co Bůh chce nebo dopouští, je pro mou svatost.“Proto radosti a utrpení, zrození a smrt, úzkosti i jásot, porážky i vítězství, setkání, známosti, práce, nemoc, nezaměstnanost, války a katastrofy, dětský úsměv, mateřská láska — všechno je stavební hmotou pro naši svatost.
Kolem nás se pohybuje svět nejrůznějších hodnot: svět božský, svět andělů, svět bratří, svět přívětivý, ale i svět nepřátelský — to vše je Bohem určeno k dosažení svatosti, která je naším pravým cílem.
V tomto světě je každý člověk středem, neboť zákonem všeho je láska.
A máme-li podle vůle Nejvyššího, abychom zachovali božskou a lidskou rovnováhu svého života, milovat vždy Pána a bratry, vůli Boží i to, co Bůh dopouští, pak jsou nám ostatní bytosti k službám, ať si to uvědomují či nikoliv, a ve svém životě jednají z lásky k nám. Opravdu tomu, kdo miluje, slouží vše k dobrému (srv. Řím 8, 28).
Se zastřenýma a nevěřícíma očima velmi často nevidíme, že každý jednotlivec i všichni lidé jsou stvořeni jako dar pro nás a my zase jako dar pro ně.
Opravdu, je to tak! Tajemné pouto lásky spojuje lidi a věci, řídí dějiny, určuje cíl národů i jednotlivců při zachování plné svobody.
Když duše zcela odevzdaná Bohu přijme za svůj zákon „víru v lásku“ (1 Jan 4, 16), pak se jí po určitém čase zjeví Bůh (srv. Jan 14, 21). Dostane nové oči a vidí, že z každé zkoušky sklízí nové plody, že po každém boji následuje vítězství, že z každé slzy vykvétá vždy nový úsměv, protože Bůh je Život. Dopouští utrpení a zlo, aby mohlo vzniknout větší dobro.
Duše pochopí, že cesta Ježíšova nevrcholí křížovou cestou a smrtí, ale zmrtvýchvstáním a nanebevstoupením.
Potom lidský způsob nazírání na věci zmizí a ztratí svůj smysl: a žádná hořkost už neotravuje krátké radosti jejího pozemského života. Melancholické přísloví: „Není růže bez trní“ pro duši ztrácí smysl a vlna lásky, jež vše přetváří, a do níž ji Bůh vtáhl, mění přísloví v jeho opak: „Není trní bez růže ...“
Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:
Autor: Chiara Lubichová
(Související) texty k tématu:
Láska:
Kdo řekl, že láska je slepá? Ta jediná vidí dobře! Objevuje krásy, kde druzí nevidí nic...- Bez lásky lze vytvořit veliká díla, být slavný a obdivovaný. Naplnění však bez ní dojít nelze. Život bez lásky je prázdný a chladný. Bez lásky se život stává peklem a je nesnesitelný.
- Jsi stvořen, abys byl milován Většina ptáků byla stvořena, aby létala. Být na zemi je pro ptáka omezení. A tak je to i s člověkem. Každý člověk byl stvořen, aby žil a byl milován. Žít a nebýt milován je omezení.
- Další texty na k tématu láska zde
Krize, utrpení:
- Bůh působí i v naší temnotě I temná období života mohou být dobrými učiteli. Bůh totiž může působit i v naší temnotě, tam, kde my nemáme nic pod kontrolou. I temnota nás může mnohému naučit, může nám otevřít oči pro věci,…
- Dětem se předává neuvěřitelná nepravda Dětem vyrůstajícím v našem rozvinutém světě se předává neuvěřitelná nepravda - říká se jim, že většina lidí má naději prožít život až do konce bez utrpení, bez bolesti, bez temnoty. Život každého…
- Stopy v písku Jedné noci se mi zdál sen. Kráčela jsem po pobřeží se svým Pánem. Na temném nebi se promítaly obrazy z mého života. Životní příběh provázely dvoje stopy v písku, jedny moje, ty druhé patřily mému…
- Utrpení, krize - základní pohled Neplýtvejme příliš slovy o utrpení. Nevíme totiž co to utrpení je. Když jsem je doopravdy poznal já, dokázal jsem jenom plakat.
- Co dělat, když život ztrácí smysl Lidská mysl nikdy nedokáže dát uspokojivou odpověď na otázku, proč se děje zlo? Proč Bůh, který stvořil tak krásný svět, připouští, aby byl zjizven tak strašnými ranami? Proč Bůh, který je světlo,…
- K Bohu se obracejí jen zoufalci? Říká se, že v době vážných krizí se lidé obracejí k Bohu novým způsobem. Skeptici to připisují zoufalství. Bůh vypadá v tomto světle jako berlička. Zranitelnost je ale jeden za…
- Ať jsme svázáni jakýmikoliv pouty, díky Velikonocům můžeme říci: ´Vítězství je jisté! Ať jsme svázáni jakýmikoliv pouty, díky Velikonocům můžeme říci: „Vítězství je jisté !“ Ať jsme v jakékoliv situaci, když už nejsme schopni lásky a nemáme odvahu jít dál, můžeme…
- Bůh přichází do tohoto našeho reálného života Bůh nepřichází jen k nějakým ideálním lidem v ideálních situacích. Naopak! Bůh je s námi v našem reálném světě, v našich bolestech i trápeních.
- Další texty k tématu: krize, utrpení
