Má cesta k láskyplnému vztahu

Víra je dobrodružství

z knihy Do výšky volím pád , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Můžeš ty sám ve svém životě postřehnout okamžik, kdy jsi uvěřil v Někoho, a potom ten další krok, kdy jsi začal věřit Někomu?

Ano, v životě jsem konvertoval dvakrát. Poprvé ve svých dvaceti letech, kdy jsem uvěřil v Někoho, a pak trvalo dalších dvacet let, než jsem Někomu řekl své dospělé "ano" a podepsal s ním "kolektivní smlouvu". Veškeré mé předchozí filozofování a teoretizování mělo jistě svůj význam, ale čekala mě ještě dlouhá cesta k důvěrnému osobnímu vztahu a spolupráci na odvalování kamenů - z vlastního hrobu i těch druhých, kteří chtějí také vyjít ven.

Potom jsem také lépe pochopil slova svatého Augustina, který řekl: "Pozdě, pozdě má lásko jsem si tě zamiloval." Augustin byl filozof, kterému se dostalo velkého vzdělání a poznání, ale k živé víře došel až ve zralém věku. Na druhé straně jsem ale Bohu vděčný za tu pauzu a možná mě v životě čeká ještě třetí konverze. Ostatně stále tvrdím, že být věřícím člověkem je jedno velké a krásné životní dobrodružství. Víra není nikdy hotová věc a má-li být živá, musí mít v sobě dynamiku růstu i očistné krize, musí být neustále obnovovaná a stvrzovaná - jako každý láskyplný vztah.

A tak vlastně můžeme mluvit o jakési permanentní konverzi, protože se denně rozhodujeme pro Krista.

***

Se svolením převzato z knihy Do výšky volím pád, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Max Kašparů

Témata: spiritualita, život z víry | svědectví

Související texty k tématu:

Láska, vztahy, přátelství:

Každý (z nás) potřebuje lidi, kteří se k němu dobře chovají... Jako lidé máme mnohé potřeby. Potřebujme stravu, oblečení, někdy i léky. A nejvíc potřebujeme lidi. Ale ještě více potřebujeme lidi, kteří se k nám prostě dobře chovají, kteří nás mají rádi...
Pokud hledám pokoj a štěstí nejdříve v Bohu, jsem svobodnější vůči ostatním lidem ... aniž bych jim zazlíval, že neodpovídají mým očekáváním.
Přátelé nejsou dokonalí lidé Přítel není v žádném případě nějaký ideál. Aleksander Fredro žertem podotýká: "Přátele milujeme kvůli jejich nedostatkům, protože rádi objevíme u druhého nějakou tu chybičku."
Některé překážky zdravého přátelství Přátelství je požehnáním pro život každého člověka. Pro věřící je to zároveň jeden ze způsobů, kterými Bůh dává najevo, že on sám je naším přítelem.
Další texty k tématu láska, vztahy, přátelství