Krize jako proces růstu

Otevřme se více Bohu

z knihy Zástupy žasly nad jeho učením , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

Krize neznamená v lidském životě žádnou mimořádnou událost: jde o obvyklý doprovodný proces vnitřního růstu. Chce-li člověk dospět k nové životní etapě, musí bezpodmínečně opustit tu starou. Tato zkušenost však bývá obvykle bolestná - a tak se děje již od počátku lidského života. Opouštíme dětství, abychom mohli vstoupit do dospívání a dospělosti. Někdy je třeba také vědomě odložit juvenilní "nezávislost" a "svobodu", abychom mohli přijmout odpovědnost při budování zralých, trvalých a odpovědných vztahů s druhými, ať už v manželském životě nebo v celibátu.

Podobné je to i v duchovním životě. Krize růstu otvírá před každým jedincem nové lidské i duchovní prostory a očišťuje ho od sobectví a sebestřednosti; dále mu ukazuje potřebu stále dokonaleji se otvírat Bohu a bližním. Pojem pozitivní dezintegrace, jehož autorem je Kazimierz Dabrowski, precizně vystihuje úvodní etapu Duchovních cvičení: jejich Základ a První týden. Cvičení nás učí přijímat krizi jako "normální" stav nitra vedoucí k obrácení, očištění a větší odevzdanosti Bohu. Krizové stavy pro nás vždy znamenají výzvu, díky níž dokážeme překonávat svou lidskou i duchovní nezralost.

Přestože je obvykle každá krizová situace velice složitá a bývá těžké jednoznačně stanovit v konkrétní situaci její zdroj, lze přesto poukázat na určité společné zdroje lidských krizí. Na tomto místě upozorníme zvláště na dvě příčiny, které se dnes vyskytují nejčastěji: falešná životní očekávání a touha po úspěchu.

***

Se svolením převzato z knihy: Zástupy žasly nad jeho učením, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

---

* Poznámka redakce:
Duchovní cvičení, tzn. meditace, přednášky probíhají v prostředí, které podporuje možnost našeho vnitřního ztišení. Zjednodušeně řečeno - přemítá se zde o určitých, předem stanovených tématech, s vyvozením závěrů do praktického života.