Je nad čím žasnout

Proč v nás západ slunce nevyvolá větší ohlas než gól?

z knihy Crash test , vydal(o): Karmelitánské nakladatelství

My lidé rádi žasneme. Vyskočíme z křesla, když dá střelec parádní branku nebo tenista odpálí smeč. Udělujeme stovky cen hercům ale také třeba zapáleným učitelům, kteří nám pomohli dívat se na život jinak. Byli jsme stvořeni se schopností žasnout; uctívat něco nebo někoho je nám vlastní.

Bohužel tyto naše vrozené schopnosti jsou většinou nasměrovány spíše na nedokonalá Boží stvoření než na Stvořitele. Proč v nás třeba středeční západ slunce nevyvolá větší ohlas než nedělní gól? Proč nás denní četba Písma nezaujme tolik jako četba novin? Proč bojujeme o poslední lavice v kostele a o první řady na rockovém koncertě?

Žasneme dnes nad speciálními filmovými efekty, ale nestojíme – či lépe neklečíme – v úžasu před Bohem. Samozřejmě, chceme-li stát v úžasu před Bohem, pomůže nám, když budeme v jeho přítomnosti. Zastavili jste se někdy před Pánem, který je přítomen v Nejsvětější svátosti, abyste si uvědomili, jak ohromující vlastně Bůh je? Poklekli jste někdy před ním z úcty? Pokud ne, zkuste to. Bůh nesestoupil z nebe, aby prodléval ve zlatém svatostánku, ale aby přebýval ve vašem srdci. Je to Bůh, který stvořil nejen celý vesmír, ale je to také Otec, který utkal každé vlákno vašeho těla v lůně vaší matky (Ž 139,13) a má spočítány i všechny vlasy na vaší hlavě (Mt 10,30).